Každý, kdo vyplouvá s lodí jako kapitán, přijímá odpovědnost za vše, co se s lodí a osobami na ní bude dít. Tato odpovědnost je jasně zakotvená v námořních zákonech a nelze se z ní žádným způsobem vyvázat!!

Často je slyšet otázka, jak daleko od bóje izolovaného nebezpečí je možné bezpečně proplout?

Plavete v moři daleko od lodě? Nebo daleko od břehu? Je to bezpečné? Jak rychle jste schopni doplavat ujíždějící jachtu?

Mapa ukazuje v přístavu hloubku 2,5 metru. Máme ponor 2,3 metru. Můžeme vplout? Bude to pro nás vždy bezpečné?

Co je pro noční hlídku v kokpitu největší nepřítel? Víte co odrovná muže za kormidlem na následující čtvrthodinu?

Pohodová letní plavba se změní na drama, když vítr zesílí nad 40 uzlů a zvednou se krátké a vysoké vlny. Obloha je jasná, tlak vysoko, ale vítr skučí v lanoví. Hladinu Egejského moře bičuje meltemi.

Ve Středomoří nefouká severozápadní vítr, ale mistral. Nefouká jihovýchod, ale scirocco. Není to východní vítr, ale levante. A tak bychom mohli pokračovat dále. Znalost lokální terminologie je ve Středomoří nezbytná...

Odpoledne jste dorazili do přístavu, vyvázali jste se zádí a nebyli jste dost důkladní. V noci přišla bouřka a vaše jachta začala rohem zádi brousit molo. Co s tím? 

Na jaké hloubce jste ochotni zakotvit s charterovou jachtou? Myslím bezpečně zakotvit. Ve všech ohledech slova bezpečně. Na standardní charterové jachtě s 50 metry kotevního řetězu.

Stojíme-li s jachtou bokem k molu, jsou springy důležité pro stabilizaci jachty. V některých situacích jsou to právě springy, které jsou pro bezpečné stání nejdůležitější.

Na charterových jachtách v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu. V Řecku je to často 70 metrů. Čím více řetězu, tím lépe drží kotva. Proč tedy nemít 100 metrů?

Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.