V Egeji se nespoléhejte na vlastní úsudek
Připlouváte do přístavu na řeckém ostrově, který se zdá být skvěle krytý před převládajícím větrem. Čtyři metry hloubky, 20 nebo 25 metrů řetězu musí podle všech pouček stačit. Ostatní ale vyhazují kotvu daleko dále. Proč to dělají?
To můžete poznat záhy. Na rozdíl od vašeho očekávání se v přístavu rozfouká nečekaně silný vítr a vaše kotva přestane držet. Krizová situace jako vyšitá. Co se to sakra děje?
Neděje se nic mimořádného. Rozfoukalo se meltemi a to dokáže nabrat ošklivou sílu i za kopcem. Tedy v místech, která se zdají být dobře chráněná. Chráněná před vlnami jsou, před větrem však nikoli. Jak mám ale toto vědět?
Je to celkem jednoduché. Stačí se podívat do pilota a pořádně si přečíst informace o aktuálním kotvišti. Celké Řecko je pokryté vynikajícími piloty od anglického jachtaře Roda Heikella. Strávil v tamních vodách dlouhá léta a jeho piloty jsou vynikající, řekl bych nezbytné.
Můžeme se podívat na přístav Astipalaia. Vypadá výborně krytý před převažujícím letním větrem. V pilotu se však dočtete, že zde meltemi může dělat paseku svými poryvy. Neberte to na lehkou váhu. I když je u mola jen 3 – 4 metry hloubky, s řetězem nešetřete. Pamatujte, že více řetězu lépe drží.
A samozřejmě nejde jen o Astipalaiu, stejně na tom budete v přístavu Kalimnos, Patmos… Asi nemá smysl vyjmenovávat další.
Stejně tak je třeba se mít na pozoru i v zátokách a na závětrných stranách ostrovů. V místech, kde očekáváme bezvětří, může foukat nečekaně silný vítr.