Už Kolumbus věděl…
Už Kryštof Kolumbus věděl, kudy má plout, když chce na západ. Mapy sice neměl, o Americe neměl potuchy, ale věděl, kudy plout. A nakonec nejen na západ. Věděl také, kudy se vrátit zpět.
Dnes už víme, že na úrovni Kanárských ostrovů vane severovýchodní pasát. Víme také, že severně od Azor převažuje západní vítr. My samozřejmě víme proč.
Azorská tlaková výše
Azorská tlaková výše určuje počasí v severní polovině Atlantiku. Na její jižní straně vane vítr od severovýchodu až východu. To je pasát. Na západní straně vane jihovýchod nejprve, později jih a nakonec jihozápad dále na severu. To se už dostáváme na severní stranu výše, nad Azory. Tam převažuje vítr od západu. A podíváme-li se na západní pobřeží Pyrenejského poloostrova, máme zde severní vítr. Tím se nám kruh uzavírá.
Vidíme tedy, že proudění atmosféry v severní polovině Atlantiku je řízeno jednou velikou výší, která byla tak často přítomná v předpovědi počasí v době, kdy státu vládla jedna strana.
Zajímavé se může zdát, že to věděl i Kolumbus. Vždyť jel na svých výpravách stejně, jako plují plachetnice dnes. Že by zázrak? Vyšší moc? Ne nic takového. Jen výsledek pozorování přírody.
Až se dáte na cestu…
Až vyrazíte z Evropy do Karibiku, nepoplujete přímo. Nejprve zamíříte k jihu podél Afriky. Nejméně ke Kanárům, nebo ještě dále na jih pak teprve můžete změnit kurz na západ. A na zpáteční cestě se vydejte nejprve na sever. Až ke 40° severní šířky. Teprve pak je čas na změnu kurzu na východ.
To jsou zákonitosti Azorské tlakové výše. Kdo se jimi neřídí, zůstane uvězněn v bezvětří, nebo se bude probíjet proti větru.