Jak velká vlna může překlopit jachtu?
Laici často přicházejí s nejistou otázkou: „Opravdu se jachta nemůže překlopit?“ Odpověď zní: „Může, ale stěžněm dolů ji nepřeklopí vítr, ale vlna.“ Jak velká musí být vlna, aby to dokázala?
Nejprve tedy proč nepřeklopí jachtu vítr. I sebesilnější vítr může maximálně dokázat jen to, že si kýlová jachta lehne stěžněm na hladinu. A to k překlopení nestačí. U standardních jachet délky 12 – 15 metrů začíná negativní stabilita až někde mezi 120 a 130° náklonu. Tedy minimálně stěžněm 30° pod hladinou.
Nyní tedy k vlnám, které dokážou jachtu za určitých okolností překlopit. Jak myslíte, že musí být vysoké? Šest, sedm, osm metrů? Ne, špatný odhad. Stačí mnohem menší. Stačí, když se jejich výška blíží třetině délky lodě, což přibližně odpovídá její šířce (při délkách 10 – 15 metrů). Například u jachty dlouhé 10 metrů stačí výška vlny jen kolem 3 metrů k tomu, aby bylo reálné riziko překlopení.
Graf stability. Negativní stabilita nastává v bodě AVS, v tomto případě na 130°
Samotná výška vln ale nestačí. Je zde ještě jeden faktor. Musí jít o vlnu, která se zalamuje. Láme se tak, jako se lámou vlny na pláži. Vlna musí nešikovně postavenou jachtu zabalit. Riziko nastává při plavbě bokem na zalamující se vlny.
K zalamování vln může docházet vlivem mimořádně silného větru na otevřeném moři. Dále v místech, kde klesá hloubka moře, příkladem je pobřežní šelf v Biskajském zálivu, nebo tehdy, pokud proti směru vlnění teče proud. To je časté v místech silných přílivových proudů a dále v místech oceánských proudů. Například Golfský proud na západě Atlantiku při severním větru, nebo dobře známou lokalitou je pobřeží u Jihoafrické republiky, kde teče silný severovýchodní proud Agulhas a proti němu vanou silné západní až jihozápadní větry.
A jak je to s hrozbou překlopení jachty v Chorvatsku? V létě je pravděpodobnost rovná nule. V zimě by teoreticky podobné nebezpečí na otevřeném Jadranu za určitých podmínek hrozit mohlo, ale to tam zase nikdo nejezdí, že?