Jak se poprat s mořskými proudy u pobřeží
Křižujete proti větru a do cesty se vám staví i mořský proud. Postup vpřed je zanedbatelný. Co s tím? Jak s proudem bojovat?
Pohybujeme-li se v blízkosti břehu, má tento problém jednoduché řešení. Jednoduché, ale někdy i nebezpečné, pokud chceme příliš.
Malá vsuvka. Pojďme se podívat domů, na některou z našich řek. Kde je proud nejrychlejší? U břehu, nebo uprostřed řeky? Samozřejmě uprostřed proudu. A stejné je to i na moři. Dále od břehu, nebo vlastně na větší hloubce, je proud silnější. Protože není tolik zpomalován třením. Chceme-li tedy postupovat co nejrychleji proti proudu, zvolíme trasu co nejblíže pobřeží, na co nejmenší hloubce. V některých případech dokonce u břehu může být proud opačného směru, než na hloubce.
Příklad
V oblíbeném Chorvatsku jsou proudy jen minimální. Přesto se najdou místa, kde příliv a odliv dokáže přivést moře i k dvouzlovému kvapíku. Příkladem je úžina mezi ostrovy Rivanj a Ugljan u Muline, kterou mnozí znají. Proud se zde mění podle stavu přílivu a odlivu.
Nyní budeme křižovat například na sever proti letními maestralu. Jak poznáme, že máme proud v zádech, nebo naopak v ústech? Vidíme-li před sebou klidnou hladinu, víceméně bez vln, můžeme předpokládat, že proud není žádný, nebo teče stejným směrem jako vítr. Máme ho proti sobě. V našem případě při maestrálu se budeme snažit křižovat co nejblíže břehu na jedné nebo druhé straně úžiny, protože tam bude proud nejslabší.
Pokud naopak uvidíme uprostřed úžiny nepřirozené vlnění, s krátkými vlnkami, případně bílými čepicemi, tak víme, že proud je proti větru, v našem případě do zad. Poplujeme tedy prostředkem úžiny, kde nám vítr bude pomáhat.