Navigační příklad na B, tentokrát proudy
Chystáte se na kapitánský kurz na licenci B? znovu je tu ukázka navigačního příkladu, tentokrát na plavbu v proudu. První části příkladu již jsme přinesli, teď tedy část poslední, a to je plavba v proudu.
Navigační příklad na zkouškách je rozdělený, Nejprve je třeba spočítat požadovanou výšku hladiny (nebo čas, kdy je možné vyplout) v tzv. secondary portu, tedy přístavu, pro který nemáme výšku vysoké a nízké vody pro každý den v roce v tabulkách. Je třeba počítat s pomocí diferencí. To už máme za sebou.
Druhá část se skládá z plavby v proudu. Tedy upřesnění polohy pomocí náměrů a následné plavby k cíli v oblasti s přílivovým proudem. Tím se budeme zabývat nyní.
V zadání dostanete variaci (deklinaci) pro daný rok a datum kdy plujeme. Následuje upřesnění polohy pomocí náměrů na dané body a cíl, do kterého chceme plout. No a už zbývají jen údaje o větru, velikosti driftu a rychlosti plavby. Otázka zní, jaký je kurz kompasový pro první dvě hodiny plavby.
K výpočtu máte mapu oblasti, tabulky a přílivovou křivku.
Autor Dan Přívara
První výpočty
Zelená
Začneme výpočtem variace pro daný rok plavby. Výsledek zaokrouhlíme na celé číslo. Následovat bude přepočet náměrů kompasových na náměry reálné, abychom je mohli vynést do mapy.
Šedivá
Zjistíme si v tabulce, v kolik hodin je vysoká voda v přístavu, ke kterému se vztahují údaje o proudu na mapě (kosočtverce s písmenem). V tomto případě jde o Dover.
Červené
Potřebujeme znát, v jakých hodinách vzhledem k vysoké vodě poplujeme. Vyplouváme v 1545 francouzského letního času. Vysoká voda je po přepočtu na tento čas v 1518 (šedivé políčko z tabulky přílivů pro Dover). Údaje o proudu v dané oblasti (směr a rychlost, které najdeme v mapě, nebo v atlasu proudů) platí vždy pro hodinu. Pokud tedy je vysoká voda v 1518, údaje pro vysokou vodu platí od 1448 do 1548, tedy půl hodiny na každou stranu od vysoké vody. Zaokrouhlovat je možné.
My vyplouváme v 1545. Protože zaokrouhlovat je možné, budeme počítat místo 1548, kdy začíná první hodina po vysoké vodě, 1545, tedy čas vyplutí. Chyba je zanedbatelná. Nás bude zajímat kurz pro prvně dvě hodiny po vyplutí. Tedy první hodina po vysoké vodě 1545 – 1645 a druhá hodina po vysoké vodě 1645 – 1745.
Modré
Dále je pro nás důležité, jak velký je RANGE (rozdíl hladin) ve springu. Podle toho budeme přepočítávat aktuální rychlost proudu.
Autor Dan Přívara
Vstupujeme do mapy
Poprvé mapa
Do mapy vyneseme náměry reálné a získáme polohu, ze které vyplouváme. Z tohoto bodu si stanovíme kurz dnový (KD) pro plavbu do Doveru, jak je požadováno v zadání.
Následovat bude vyhledání kosočtverců s písmenem nejbližších pro kurz plavby (zeleně zakroužkované) Podle nich budeme hledat parametry proudu.
Autor Dan Přívara
Další část výpočtů
Bílá
V bílé tabulce hledáme pro písmena P a Q hodnoty proudu pro první a druhou hodinu po vysoké vodě. Výsledky zaneseme do červené tabulky. Směr proudu se v požadovaných hodinách bude lišit jen o 1°.
Červená
Do červené tabulky potřebujeme vyplnit parametry proudu pro dané hodiny. Tedy pro první a druhou hodinu po vysoké vodě. První hodinu to bude kosočtverec Q a druhou hodinu P. Doplňujeme směr a rychlost ve Springu a Neapu.
Zelená
Rychlost proudu 3,4, respektive 3,1 uzlu je platná při springovém RANGE 6,0 m. V daný den je však RANGE 6,5 metru (Vysoká voda 7,0 m, následující nízká 0,5 m). Proto musíme provést interpolaci rychlosti proudu.
Modrá
Do grafu vyneseme na horizontální osu Neap RANGE 3,2 m a Spring RANGE 6,0 m. Na svislé osy rychlost v Neapu (vlevo) a ve Springu (vpravo) pro lokality P a Q. Pokud by Neap 1,7 byl 1,7 cm, pak Spring 3,1 by byl 3,1 cm. Klidně to ale může být dvojnásobek 3,4 a 6,2. Důležitý je poměr mezi hodnotami. No a z této interpolace nám vyjde, že rychlosti proudu pro RANGE 6,5 m jsou 3,3 uzlu a 3,7 uzlu.
Autor Dan Přívara
Znovu mapa...
Mapa podruhé
Z bodu, ze kterého vyplouváme, vyneseme vektory proudu pro 2 hodiny plavby. Na kurz proudu 1 40° KP1 vyneseme vzdálenost 3,7 míle. Následuje kurz 41°, který vynášíme z konce KP1. Na KP2 vzdálenost 3,3 uzlu.
Z konce sečtených proudů budeme vynášet odpichovátkem vzdálenost uplutou za 2 hodiny, tedy 16 mil tak, aby protnula kurz dnový KD. Následně spojíme součet proudů s uplutou vzdáleností a dostaneme kurz vodou KV, kterým máme plout.
Autor Dan Přívara
Výpočet KK
Mapa 3 a výpočet
Nyní zbývá přepočíst KV na KK. To je již triviální záležitost. Máme zadanou velikost driftu, potřebujeme znát znaménko. Vítr vane z levoboku, drift bude mít znaménko plus, tedy +10°.
A výpočet. Z KV jdeme na KK, tedy po schodech dolů. Proto budeme hodnoty odčítat.
Tak se dostaneme k výsledku, tedy KK.
Musím vám říci, že je snazší to vypočítat než to popsat.
Toto se samozřejmě učí na našem kapitánském kurzu na B.