Vyhledat

I umělá inteligence se jachting učí na optimistech
Jan Koukal

I umělá inteligence se jachting učí na optimistech

Námořní průmysl usiluje o snížení emisí i nákladů. To otvírá dveře na lodní můstky umělé inteligenci (AI). Nizozemský námořní výzkumný institut MARIN spustil projekt, který demonstruje možnosti využití strojového učení v námořním odvětví. Působí to trochu děsivě, ale výsledky jsou slibné.

 

Tvůrci projektu nazvaného AI Sail si položili otázku: „Když posadíte do lodi třídy Optimist dítě, intuitivně se naučí plachtit, aniž by rozumělo aerodynamice nebo hydrodynamice. Může se totéž naučit počítač s technologií strojového učení?“

Většina prediktivních metod v námořní dopravě se opírá o modely - fyzikální a výpočetní, ověřené testováním a použitím v reálném světě. Cílem projektu AI Sail je ukázat potenciál metod založených na datech, v nichž je fyzika implicitně obsažena. Není tedy definována explicitně v modelu. Algoritmus by se tedy měl naučit plachtit intuitivně právě jako děti na optimistech.

Tým AI Sail tvořila různorodá skupina odborníků na umělou inteligenci/strojové učení, digitální dvojče/simulace a další technologie. Jde o otevřený inovační projekt, který zahrnuje i workshopy pro námořní klienty a aktivní účast studentů z Technické univerzity v Delftu.

AI Sail vyvinul vlastní „agenty“ či zlověstným newspeakem „digitální děti“, což jsou plachetnice Optimist osazené hardwarem s technologií posilovacího učení (RL - reinforcement learning) a technologií aNySIM XMF. Pod tímto krkolomným názvem se skrývá software pro časovou doménu, který umí simulovat interakci mezi pevnými a pohybujícími se objekty. Lodě byly upraveny tak, aby bylo možné počítačem ovládat kormidlo a plachty a také přesouvat zátěž pro vyrovnání náklonu. Pokusy se odehrávaly v testovacím hangáru MARIN nazvaném Offshore Basin a vše monitorovaly další technologie.

„Podobně jako děti na jezeře se někteří agenti učili rychleji a lépe. Občas dělali obrat navíc nebo se zastavili při plavbě proti větru. Obratným kormidlováním a přenášením váhy ale zase chytili vítr do plachet. Prokázali tak pozoruhodnou kreativitu při řešení úkolů,“ řekla jedna z kybernetiček Fanny Rebiffé.

Cesta k nasazení v praxi je ještě dlouhá, ale jak potvrdil šéf výzkumu Hannes Bogaert, námořní sektor sleduje tuto technologii s velkým zájmem. Podstatné je podle něj minimalizovat riziko nehod, protože případné škody mohou být obrovské.

Na horu