Tlaková níže
Níže, cyklóna, tlaková níže… Co to vlastně je? Co od toho slova očekávat? Jaké bude počasí, když v předpovědi mluví o tlakové níži, nebo ji vidíme na synoptické mapě?
Výše nebo níže?
Začneme tím, kde se tlakové níže berou. A trošku si celou věc zjednodušíme, aby ji bylo možné lépe chápat. Máme dvě stejně velké kostky vzduchu. Kostka A bude mít teplotu například 10°C a druhá (pro snazší orientaci B) třeba 20°C. A nyní je položíme na váhu. Studenější kostka A bude těžší, než teplejší kostka B. Tedy, kostka A bude na váhu více „tlačit“. Ve studené vzduchové mase je tedy vyšší tlak než v mase teplé. A už tu máme tlakovou výši a tlakovou níži. A jak takové vzduchové masy vznikají? Přebírají vlastnosti od zemského povrchu, nad kterým se pohybují. Například ledové pokrytí polárních oblastí je studené, oblast tropů je zase teplá…
Vítr
Všichni znáte synoptickou mapu. Izobary jsou čáry spojující místa se stejným tlakem. Nyní si je pro zjednodušení nahradíme vrstevnicemi na klasické mapě, kterým lépe rozumíme. V takovém případě je tlaková výše kopec a tlaková níže údolí. Položíme-li na kopec míč, skutálí se do údolí. Rychlost, kterou se to vše stane, je závislá na tom, jak je kopec prudký, tedy jak blízko u sebe jsou nakreslené vrstevnice.
Stejně to funguje i v tlakové výši a níži. Vítr z výše fouká do tlakové níže. Tak by vypadal ideální svět, kdyby se Země netočila. A přeci se točí… A zde přichází na řadu síla zvaná Coriolisova. Můžeme si říci, že je to odchylující síla zemské rotace (zjednodušení). Tato síla působí na každé pohybující se těleso na Zemi a odchyluje směr jeho pohybu vpravo. Na severní polokouli.
Tím dochází k tomu, že vítr v tlakových útvarech nevane z výše do níže, ale točí se kolem tlakových útvarů. Na severní polokouli je to proti směru hodinových ručiček v níži (cyklóna) a po směru ve výši (anticyklóna).
Jaké bude počasí v tlakové níži?
Grafika Lodní noviny
Co se děje v tlakové níži.
Jaké máme očekávat počasí v tlakové níži? Řekli jsme si, že v tlakové níži je relativně teplejší vzduch, než v jejím okolí a že teplý vzduch je lehčí než vzduch studený. Musí tedy ve středu níže vystupovat vzhůru.
Co se děje ve vzduchu, který stoupá vzhůru? Stoupá a ochlazuje se. Jak se ochlazuje, stoupá jeho relativní vlhkost (teplý vzduch může absorbovat více vodní páry než vzduch studený). Relativní vlhkost roste, až se dostane na úroveň 100 %. V té chvíli začíná docházet ke kondenzaci vodních par na kapalné skupenství. Vzniká oblačnost, ze které mohou vypadávat srážky.
A jsem u toho, jaké můžeme očekávat počasí v tlakové níži. Bude velká oblačnost, se srážkami a větrem, jehož síla je závislá na tlakovém gradientu. Pohledem dovolenkáře bude v tlakové níži ošklivo.