Proč se v Egeji pluje jen v Saronském zálivu
Egejské moře. Jedna z nejkrásnějších jachtařských lokalit. Většina charterového provozu se však omezuje jen na Saronský záliv a nejbližší ostrovy. Dál vyrazí jen pár procent charterových jachtařů.
Odhadem 120 mil široké a 260 mil dlouhé Egejské moře je pro charter využíváno jen z části. Většinu charterových jachet najdeme v okolí Atén. Ty se obvykle pohybují v oblasti Saronského zálivu a části východního Peloponésu. Na ostrovy zajíždějí povětšinou jen na ty nejzápadnější, dejme tomu od ostrova Kea po Milos na jihu.
Další oblastí, kde jsou charterové základny, jsou Severní Sporady, souostroví východně od města Volos. Jde o menší lokalitu, měně lodí v absolutních číslech.
Charterové jachty najdeme i ve středu Egeje na ostrovech Mykonos, Paros a Naxos, něco na východě na Kosu a Rhodu. To je víceméně vše.
Meltemi
Zdroj Windy.com
Takové meltemi není během sezóny výjimečné.
Nejvíce jde tedy o Atény. Většina charterových jachet odtud vyplouvajících se drží v již zmíněné oblasti a dále na východ nevyplouvají. Na vině je letní vítr zvaný meltemi. Běžně fouká do 20 – 25 uzlů. V poryvech ale snadno sílí na 30 – 35 uzlů, místy umí ještě výrazně přitlačit.
V Chorvatsku mě 25 uzlů nerozhodí!
Porovnáme-li situaci s Chorvatskem, 25 uzlů nás přeci nemůže rozhodit, je to tak?
Ano, pro Chorvatsko to platí. I letní maestral občas dosahuje 25 uzlů a běžně se v něm pluje. To je sice pravda, ale obvykle se v Chorvatsku pluje mezi ostrovy. Ty jsou od sebe vzdálené jen jednotlivé míle. Maestral také nabývá na síle až odpoledne a večer lehá. Proto v Chorvatsku téměř nejsou vlny, nebo jsou malé.
Dlouhé vzdálenosti a vlny
Zdroj Windy.com
Vlny v Egeji při středním meltemi.
V Egeji jsou vzdálenosti mezi ostrovy mnohem delší. Běžně 10, 20, 30 mil. To už je dost na to, aby se vlny začaly zvedat. Navíc meltemi je vítr severních směrů, který může vát několik dní v kuse a vlny mohou mít na rozjezd i více než 100 mil. Budou tedy mnohem větší než v Chorvatsku, 2 metry není ve středu Egeje nic výjimečného.
Vlny mnohým charterovým posádkám vadí.
Poryvy mezi ostrovy a za ostrovy
Dalším negativem tohoto větru je jeho chování mezi ostrovy a za ostrovy. Mezi ostrovy, které jsou často dost vysoké, sílí. To není nic překvapivého. Zaskočeni můžeme být ve chvíli, kdy se chceme schovat před větrem za ostrov a ten naopak padá přes ostrov ještě větší silou v poryvech.
Drsný návrat
Meltemi je vítr severních směrů. Od severu Egeje k jihu se stáčí proti směru hodinových ručiček. Na severu vane téměř od severovýchodu, později od severu, severozápadu, až téměř po západ na jihovýchodě u ostrova Rhodos.
Například z Lavrionu nedaleko Atén je to na Kos cca 150 mil. To není nic, co by bylo mimo dosah týdenní plavby i s návratem (pro ty, co rádi hodně plují). Zafouká-li ale při návratu meltemi 25 – 30 uzlů téměř od severozápadu, budeme mít před sebou docela krutou stoupačku zpět, která obvykle posádku nepotěší.
Meteorologické podmínky jsou tedy tím, co nejvíce brzdí letní plavby flotil charterových lodí dále na východ do Egeje. Najdou se samozřejmě tací, kteří se nějakého fukejře nebojí, ale není jich zdaleka tolik. Díky tomu zůstávají ostrovy dále od Atén stále částečně ušetřeny masového jachtingu. Proto je na nich atmosféra stále ještě mnohem příjemnější, než je tomu v přímém dosahu masové turistiky.
Při našich jarních plavbách se vydáváme přes Egej až na východ k tureckému pobřeží a atmosféra na ostrovech se stává příjemnější a ostrovy poutavější, čím jsme od Atén dále. Někdy to s námi můžete zkusit a udělat si obrázek, jak to v Egeji chodí.