Nový rozměr saúdské magalomanie: plovoucí komplex Oxagon
Z malého přístavu s mizivým významem má do osmi let vyrůst jeden z největších obchodních uzlů v regionu Blízkého východu. Aby lépe odolával klimatickým změnám, jeho nemalá část má být plovoucí. Projekt Oxagon by si podle vize saúdskoarabského prince Mohameda bin Salmána měl notně ukousnout z porce světového obchodu, jež proudí Suezským kanálem.
Saúdskoarabská snaha vymanit se ze závislosti na ropě, jež je zastřešena bin Salmánovou iniciativou Vize 2030, hlásí další přírůstek - byť opět zatím jen na papíře. Na severozápadě pouštního království na břehu Rudého moře u města Dhiba má vzniknout hi-tech obchodní a výrobní centrum, které poskytne veškeré myslitelné zázemí lodím mířícím do Suezského průplavu. Tímto kanálem proudí přibližně 12 procent světového obchodu a Mohamed bin Salmán chce, aby část peněz rejdařů zůstávala také Rijádu.
Přístav bude součástí nového průmyslového města Oxagon, jež je součástí programu NEOM, který má přinést modernizaci severozápadní části Arabského poloostrova. Do roku 2030 by měl podle vizionářů z NEOM objem odbaveného zboží v novém přístavu dosahovat 3,5 až 4 miliony TEU (dosud se pohybuje ve statisících), přičemž se počítá s následným rozšířením kapacity až na 9 milionů TEU. Největší přístav v regionu, dubajský Jebel Ali, má kapacitu více než 19 milionů TEU. Plánované výdaje na projekt, který kombinuje investice vlády a soukromého sektoru, nebyly zveřejněny.
Benátky budoucnosti
Zdroj Oxagon
Plány jsou velkolepé...
"Vytvoříme nejmodernější přístavní systém a máme skutečnou výhodu, protože začínáme na zelené louce," řekl podle agentury Bloomberg výkonný šéf projektu Oxagon Vishal Wanchoo, bývalý manažer GE, který do NEOM nastoupil letos. Spojení "zelená louka" však není v saúdskoarabském kontextu právě namístě, a to i proto, že část nové infrastruktury bude plout na moři.
Oxagon dobře ilustruje bin Salmánovy ambice a velikášství. Očekává se, že v oblasti o rozloze 50 kilometrů čtverečních bude do roku 2030 žít sto tisíc nových obyvatel. První fáze výstavby, která potrvá do roku 2025, se má zaměřit na pevninskou část komplexu, přičemž ta plovoucí bude ještě ve fázi projektování.
"Chtěli jsme se podívat dopředu a říci si, zda bychom s ohledem na všechny klimatické změny, k nimž dochází, a zvyšování hladiny moří mohli vybudovat moderní Benátky," řekl Wanchoo. Jeho ideálem je plovoucí město, které se nemusí potýkat se zvyšováním hladiny moří, protože se s ním snadno vypořádá díky tomu, jak je navrženo."
Města, letiště, volné zóny
Program NEOM počítá s propojením přístavu Oxagon se severovýchodní Saúdskou Arábií a širším regionem nejprve silniční dopravou a později i železnicí. Oxagon bude svou velikostí konkurovat přístavu v Džiddě. Mezi Džiddou a Oxagonem království také rozšiřuje zařízení s názvem Přístav krále Abdulláha, jehož cílem je dosáhnout přepravní kapacity až 25 milionů TEU.
Princ Mohamed bin Salmán svůj plán reorganizace ekonomiky největšího světového vývozce ropy Vize 2030 oznámil v roce 2017. Jeho součástí je iniciativa NEOM, která má proměnit odlehlý region na severozápadním pobřeží království v technologické centrum poháněné roboty. NEOM má kromě přístavu Oxagon zahrnovat další průmyslové a logistické zóny a také letiště, která má být jedním z největších na světě. To vše má být vybudováno na 26 500 kilometrech čtverečních. Letos v lednu byl v rámci iniciativy představen projekt futuristického ekologického města The Line pro jeden milion lidí, v němž nemají být auta, ulice, ani uhlíkové emise. Městská infrastruktura má být kompletně pod zemí, na povrchu budou žít lidé jako v ráji, veškerý servis obstarají vyspělé technologie.
Celý princův modernizační záměr však zatím vzbuzuje spíše pochybnosti ohledně proveditelnosti, i kvůli tomu, že u žádného z ohlášených projektů nebyl zveřejněn plánovaný rozpočet. Konkrétní výsledky Vize 2030 jsou zatím méně než skromné.