Jak si pořídit agenta
Daniel Vodička

Jak si pořídit agenta

Zdeněk Teubner je už dnes zřejmě někde u Suezu, ale my se podíváme, jak výživná (na trpělivost i finančně) byla jeho návštěva Ománu.

Omán

Hlásím se tři míle před přístavem a jsem navigován věží až do zadní části přístavu. Obsluha mě diky AIS vysílači vidí na monitoru a přesně mi říká, kde mohu hodit kotvu. Jsme tu na kotvě dvě lodě, Tangoš a veliký dvoustěžník z Anglie. Ozval se i agent se kterým jsem komunikoval a který mi poslal cenovou nabídku. Předem upozorňuji, že do Omanu jsem nechtěl. Na stránkách www.noonsite.com je popsaná současná situace, kdy zdejší úřady a agenti vybírají nehorázné poplatky za předražené, neochotné služby. Jenže jede za mnou posádka se kterou jsem jel před 25 lety závod do Ameriky a zpět (Karel Zítek a Zdeněk Bařina). A bohužel to bylo jedinné místo, kde byla cenově dostupná letenka z Čech.

Agent ze zlata

Agent který na mé dotazy nereagoval víc jak dva týdny se najednou objevil a vítá mě ze břehu. Nafoukl jsem člun a přivezl dokumenty od lodě. Vybrali si potřebné dokumenty a jeli je kopírovat, že vše zařídí. Slíbili do hodiny být zpět a pak, že přijedou celníci. (agent je zde vyžadován úřady) O pět hodin později, v deset večer na mě blikali ze břehu. Já skočil do člunu a pádloval ke břehu, kde jsem vždy musel vylézt po rozpadajících, zrezavělých žebřících na špinavé molo. Seděli v novém luxusním teréním Lexusu. Tři agenti vypadali spíše jak tři šejci, samé zlaté prsteny, největší iphony, luxusní látka na bílých hábitech. Vše zařídí i změnu crew listu, zítra bude check-in. Dostal jsem agenta Mohameda, obrovského a širokého černého chlápka, který se do velikého teréního auta ani nemohl nasoukat.

 

Pověstná spolehlivost

Celý den jsem čekal na lodi. Bez odbavení nesmím vstoupit na břeh. V poledne se Mohamed zastavil a prodal mi předraženou kartu do telefonu na 24 hodin za 25$. Za šest hodin přestala jit..😏.
Zkrátím to, dnes je 28.2. jsem tu třetí den a stále bez odbavení. Večer má přiletět posádka a já nemohu na břeh.....
Naštěstí po obědě se agent objevil a začalo kolečko papírů o jejichž smyslu a významu jsem neměl ponětí. Skoro vše je psáno rozsypaným čajem až na pár výjimek. 

Bez majáčku do přístavu nelze

Nicméně jsme nakonec stihli i půjčit auto a dojet večer na letiště pro posádku. Ovšem tím to nekončilo - naopak začalo nové kolečko... jak dostat novou posádku na loď. Opět objíždění, papíry, razítka a úplný vrchol byl, že jsem musel koupit oranžový majáček na vypůjčené auto. Jinak by nás zpět do zóny přístavu přes brány nepustili a nesměli bychom si dovézt zásoby k lodi. Areál přístavu se táhne na kilometry okolo. Tímto běháním a vyřizováním jsem nečekaně oslavil mé 50. narozeniny a teprve v půl dvanácté večer po ukončení odbavení, jsem do sebe hodil rychle panáka. Uff happy já!! 

Trochu drahá sranda

Další dva dny nakupujeme zásoby na loď, vždy veliký problém se dostat přes kontroly a brány přístavu. Nakonec zbylo i trochu času na krátkou prohlídku města.
3.3. náš agent nás odhlašuje a malé kolečko papírů, abychom si to naposledy užili probíhá..... a za pouhých 550$ US jsem mohl stát na vlastní kotvě ve špinavém prašném přístavu bez sociálek a jiného zabezpečení.... zato velmi dobře střežen vojáky. Absolutně nejdražší místo za celou plavbu.

Omán město a i lidé, jsou velmi přátelští a ochotní. Ale je třeba mít stále na paměti, že jsou jiní. Vezl mě třeba bratranec toho mého agenta, mladý kluk v luxusním autě. Bavili jsme se o fotbale ,znal některé naše hráče a zároveň byl velký fanda Juventusu. Ale nemohlo mi ujít , že na zpětném zrcátku se mu houpal, jako svatý obrázek portrét zabitého Iráckého vůdce a na přístrojovce měl malý obrázek Binladina.
Je to trochu zde rozporuplné... 

Uniforma vládce dělá

Ne už tak vojenský prostor velikého celního přístavu. Zde kdo má uniformu a frčku je král. A jasně ti to dává na vědomí . Jenže i tento člověk se bojí cokoliv rozhodnout ze strachu z nadřízeného, jako kdyby jim sultán usekl hlavu, za to že nás pustí přes bránu.
Budu upřimný jsem moc rád, že jsem pryč a opakovat to ani náhodou nebudu.
.....ale slíbil jsem si, že jestli budu kupovat někdy ještě nějaké auto. Tak už jen na elektřinu!!!

 

Na horu