Žralok! A učitelka…
ŽRALOK!!! V Tribunji. A hned vedle pláže. Objevil se tam ráno, kolem sedmé. Na pláži zrovna modelovala své tělo plavkyně. Šlo o učitelku výchovy ke zdraví a výtvarné výchovy na základní škole v Rousínově.
Drama. Jednalo se nejspíše o žraloka modrého, kterého domorodé kmeny nazývají modrulj. Hladový jedinec kroužil před pláží. Hledal kořist. Paní učitelka neobeznámená s nebezpečím, které na ní číhá předváděla elegantní prsa podél vybójkované hranice pláže. Plavala směrem k jihovýchodu.
Pojďme od začátku
Žralok se v 0652 objevil u vjezdu do maríny. Chvíli kontroloval rybářská plavidla. V 0656 proplul kolem Logorunu, kde ho zahlédl jistý Milorad Babić ze vsi Dubrava kod Tisna, který má v Tribunji starou pasaru. Milorad zrovna vytahoval kapitálního tuňáka, který málem překlopil nevelkou loďku. Úlovek se podařilo vtáhnout do pasary přesně ve chvíli, kdy hladová šelma na tuňáka zaútočila. Možná, kdyby se útok na tuňáka povedl, už žralok mohl být sytý…
Nasycen však nebyl. V 0659 proplul kolem Lukovniku a stočil to na sever k městské pláži.
Žralok plave na sever, učitelka prsa na jihovýchod. Žralok je rychlejší, učitelka elegantnější. Blíží se k sobě a obecenstvo v místní kavárně sleduje mořskou hladinu. V kavárně se zvedl válečný veterán Branimir Kovačić, který si všiml nebezpečí a chce varovat křikem učitelku. Má ale slavíka a s ním toho moc nenakřičíte. Branimir byl posledním, kdo mohl setkání zabránit. Ale on jen udýchaně sípal a učitelka-výtvarnice, fanynka zdravého životního stylu dál předváděla svá prsa.
Žralok, učitelka, setkání… Pět, čtyři, tři, dva, jedna… Žralok se otočil na záda, zamířil ke dnu a učitelku…
Minul!
Všiml si dvojice rychlých delfíních samců, kteří vyrazili za záchranou učitelky z mělkého průlivu severně od Lukovniku. Zahnali žraloka a pak se otočili k výtvarné učitelce…
Ale to už je jiný příběh.