Výjimka potvrzuje pravidlo
V Chorvatsku se nekrade. To je pravidlo. Mají to tam v hlavách trochu jinak, než u nás a na cizí věci nesahají. Jsou ale i výjimky, které jsou zapotřebí k tomu, aby pravidlo mohlo platit.
Noc z 12. na 13. října byla tmavá. Mraky na západním obzoru slibovaly bouři a na moře se nikomu nechtělo. V Jezeře na východě Murteru najednou začal hluboce vrnět motor na jednom z vyvázaných motoráků. Jinak byl klid. Před bouří.
S prvními kapkami deště se člun vydal na moře a zmizel v dešťové cloně. Byly 3 hodiny ráno nového dne a vyplouvající člun zaznamenal jen vrávorající účastník debaty v nedalekém baru. Paměť však měl již byla dobré dvě hodiny vypnutou.
Až za pár dní se přišlo na to, že z přístavu zmizel člun sedmašedesátiletého Poláka. Byla přivolána policie a začalo pátrání. Už se zdálo, že je loď nenávratně v čudu. Nikde nic. Uniformovaní policisté prolezli každý přístav, čluny kapitanátu prohledaly všechny zátoky...
Až 28. listopadu se na kriminalisty usmálo štěstí. V Pirovacu si všimli podezřelého člunu vytaženého z vody na zimování. Barva neodpovídala, ale jinak…
Policejní komisař z Šibeniku přichystal léčku. Řadoví strážníci se převlékli za metaře, jeřábníka a střihače živých plotů a čekali na svoji příležitost. Ta se naplnila za dva dny, když se k dotyčnému člunu přikradl podezřelý chlap. Past sklapla, když začal na člun lepit nové registrační číslo.
Strach opustil ostrovní přístavy. Nejvážnější zločin Murteru posledních 15 let byl vyřešen. Dvaačtyřicetiletý lapka byl odvezen do šatlavy.