Vrak Saddámovy megajachty slouží rybářům a hrají si v ní děti
Těžko hledat výmluvnější symbol. Neslavnou éru vlády iráckého diktátora velmi případně ilustruje vrak megajachty Al-Mansúr, kterou si Saddám Husajn spolu se dvěma dalšími loděmi objednal v 80. letech. Jachta, na jejíž palubu údajně Husajn ani nikdy nevkročil, byla potopena spojenci při invazi v roce 2003. Dnes slouží jako základna rybářům, zatímco jejich děti si v interiéru hrají na schovávanou.
Loď dlouhou 121 metrů stavěla finská loděnice Wärtsila podle návrhu studia Knud E. Hansen a irácké vládě, která byla oficiálním investorem, byla doručena v roce 1983. Jachta plná luxusu byla určena pro oceánskou plavbu a v její výbavě byla mimo jiné i miniponorka pro případ nutnosti útěku z paluby.
Na osmi palubách kmitala posádka o 120 mužích. Plavidlo mělo být především dějištěm nejrůznějších oslav - hlavní sál pojal 200 hostů. Přenocovat ve vlastní kajutě však mohla jen dvacítka z nich.
Po zahájení invaze 20. března vydal Saddám příkaz, aby jachta odplula z kotviště v Umm Kasru do Basry. Loď se však stala terčem útoku sil vedených Spojenými státy a později se převrátila a klesla na dno vodní cesty Šatt al-Arab.
V chaotických dobách po pádu diktátorského režimu, byla jachta zásadním způsobem odlehčena - vyrabována. Zmizelo vše, co mělo nějakou cenu a dalo se odnést.
„Když patřila bývalému prezidentovi, nikdo se k ní nemohl přiblížit. Nemohu uvěřit, že dříve patřila Saddámovi a teď se kolem ní pohybuju já,“ řekl agentuře Reuters rybář Husajn Sabahí, který rád zakončuje dlouhý den na řece šálkem čaje na palubě vraku.
Jachta odrážela Saddámovo bohatství a moc. Dnes je pomníkem jeho tragické vlády a irácké úřady pořádně nevědí, jak s tímto odkazem naložit. Ačkoli někteří Iráčané tvrdí, že vrak by měl být zachován, následující vlády na obnovu lodi nevyčlenily finanční prostředky. Jiná ze Saddámových lodí byla v Basře přestavěna na hotel. Budoucnost jachty Al Mansúr je ale zatím ve hvězdách.