Syntetická paliva jako budoucnost lodních motorů? Jen když bude vůle
Zastat se veřejně spalovacích motorů bylo donedávna snad ještě riskantnější než se prohlásit za heterosexuála. Pak ale asi Němcům došlo, že jen tak zahodit 130 let piplání průmyslového oboru by byla škoda, a najednou před sebou mají spalovací motory ne snad zářnou, ale přeci jen světlejší budoucnost než tu, která měla skončit rokem 2035.
Klíčovým výrazem, kvůli kterému Evropská komise svolila k výjimce, jsou syntetická paliva. Německo spolu s Itálií a Českem přiměly Brusel k souhlasu s tím, že i po roce 2035 se budou smět prodávat auta se spalovacími motory, pokud výrobce zajistí, že do nich nebude možné tankovat jiné než syntetické palivo.
Do lodní rekreační plavby v posledních letech vstupují elektrické (i jiné alternativní) pohony s podobnou vervou jako pod kapoty aut. Jenže jachtaři, kteří se plaví ve vodách se silnými proudy nebo chtějí plout ve skluzu a přitom si zachovat vyhlídku, že doplují do cíle, v současné době prakticky nemají jinou možnost než pálit fosilní paliva. A vedle rekreačních plavidel čeká na klimaticky neutrální pohon samozřejmě světová flotila všech dalších lodí. Může se syntetickými palivy svítat nová naděje i spalovacím motorům v rekreačních lodích?
Syntetická paliva se vyrábějí z CO2 obsaženého ve vzduchu a vodě a v budoucnu by měla umožnit klimaticky neutrální provoz spalovacích motorů, pokud by byla vyráběna výhradně za pomoci obnovitelných zdrojů energie.
Podle odborníků to z čistě technického hlediska není problém. Podle nich lze i současné spalovací motory provozovat se syntetickými palivy namísto fosilních. Nespornou výhodou je, že se nemusí budovat žádná nová infrastruktura pro distribuci paliv.
Aby o syntetických palivech jako náhradě za ta fosilní bylo možné vůbec uvažovat, muselo by se do rozvoje této branže napřít dosti značné úsilí. Jak vyplývá z analýzy Institutu pro výzkum klimatických dopadů v Postupimi, bude při současném vývoji v klíčovém roce 2035 na celém světě tak málo zdrojů syntetického paliva, že nepokryjí ani takzvanou nezbytnou poptávku v Německu. Tu tvoří odvětví, která jsou energeticky natolik náročná, že je nelze elektrifikovat. Konkrétně studie jmenuje leteckou dopravu, obchodní lodní dopravu a chemický průmysl. Tato tři odvětví měla v roce 2019 podíl 40 procent na veškeré spotřebě fosilních paliv v Německu.
Studie dále tvrdí, že do roku 2035 by ve světě mělo vzniknout 60 průmyslových kapacit pro výrobu syntetických paliv. I kdyby byly všechny postaveny, veškerá jejich produkce neuspokojí ani 10 procent nezbytné německé poptávky. Žádná syntetická paliva tedy nezbydou ani na osobní auta, ani na rekreační lodě. A jaksi lze počítat s tím, že by se o syntetická paliva přihlásily i jiné země než jen Německo.
Vraťme se ještě ke zmíněným plánovaným 60 kapacitám na výrobu syntetických paliv. Podstatná informace je, že prakticky žádný z těchto projektů nemá zajištěné financování. Jenže to se může po bruselském veletoči změnit. Jedním z předpokladů pro investice do vybudování celosvětové výrobní kapacity syntetických paliv v průmyslovém měřítku je jejich bezpečnost. To znamená stabilní prostředí, v němž je zřejmá politická vůle. Pak se velmi rychle může uskutečnit něco, co se dnes může jevit jako naprostá utopie.