Skládka na mořském dně
Podívejte se, jak vypadá mořské dno na jihu Jadranu u chorvatské vesnice Molunat. Odpad se do zátoky, která je otevřená k jihu, dostává především z Černé Hory a Albánie.
Takto vypadá mořské dno v zátoce u Molunatu.Prokletím zátoky je, že je otevřena k jihu a schytá vše, co přinese bouřlivé zimní jugo. A podobně vypadají i další zátoky, které jsou situované stejným směrem.
Odpad se do moře dostává především z albánských řek, nakládání s ním je na jihu Balkánu stále ještě velmi velkorysé. Pokud nekončí odpad v říčních korytech přímo, dostane se tam po deštích. A nakonec většina z něj skončí v moři. Část odpadu plave a skončí na plážích. Část na mořském dně v malých hloubkách. To je i případ Molunatu. Jak ale vypadá dno ve větších hloubkách? V místech, o jejichž podobě nic nevíme?
Mají-li pláže na chorvatských ostrovech (a není to jen o Chorvatsku) vypadat na začátku léta přitažlivě, je třeba je všechny uklidit. Proto probíhají mnohé očisťovací akce. Některé jsou soukromé, na jiných se podílejí různé organizace a dobrovolníci. To je i nynější případ Molunatu.
Potápěčské centrum Sea Star z Molunatu organizuje akci na úklid mořského dna. Uskuteční se 27. června a start je v 08:00 na nábřeží v Molunatu. Organizátorkou je Klara Ljubenko, majitelka potápěčského centra. Pro dobrovolníky je zajištěn odvoz lodí, i občerstvení v restauraci. Kdo se nepotápí, může se podílet na úklidu pobřeží. Potápěči, kteří se budou chtít na akci podílet, mají kontaktovat paní Klaru Ljubenko kvůli přípravě lahví.
Klara Ljubenko
+(385) 99 335 2700
divingseastar@gmail.com
Podobné akce jsou nyní na Jadranu na denním pořádku. Koncem minulého týdne například sesbírali z mořského dna potápěči z Trsteniku na Pelješacu více než 400 pytlů odpadu. A mohli bychom uvádět příklady dále.
Situace na mořském dnu připomíná skládku, ale stále nejsme schopni přijít s účinnými opatřeními, které by průběh katastrofy alespoň zpomalili. Jako bychom si hráli se sirkami ve stohu a odmítali si přiznat, že zde existuje nebezpečí...