Vyhledat

Skipper, nebo hazardér?
Daniel Vodička

Skipper, nebo hazardér?

Dovolené na lodi zaznamenaly v posledních letech nebývalý rozmach, kterému pomohl i mor z Číny. S rostoucím počtem dovolenkářů klesají znalosti a dovednosti. Nepřímá úměra. U některých kapitánů je úroveň znalostí limitně blízká nule. Přitom se nebojí naložit manželku, milenku, děti, tchýni, přátele a známé. Spoléhají na štěstěnu…

Sednete-li do moderního automobilu, nemusíte o technice nic vědět. Sednete, šlápnete na plyn, točíte volantem, zabrzdíte. Když se něco pokazí, zastavíte u krajnice a zvednete telefon. Opravovat nic nebudete. Takový je svět na souši.

Všude samá protivenství

Na moři je situace jiná. Už jen vyplutí z přístavu znamená, vědět jak. Motor umí nastartovat každý, zařadit jakbysmet. Které lano ale pustit první, jaké potom? Na co si dávat pozor?

A to se bavíme jen o prvním kroku. I když bude posádka rozhodnuta, plout celý týden jen na motor, může se dostat do vážných problémů. Umí kapitán číst předpověď počasí? Rozumí tomu, co před sebou vidí? Co znamená bóra a co čekat, když se blíží nevera?

Už slyším argument: „Vždy se mohu schovat do přístavu.“  To však není pravda. Nerozumím-li předpovědi, nevím, proč bych se měl schovávat. A kdy. Také se může stát, že v přístavu bude plno a poženou mě ven svinským krokem. A pak se mohu ocitnout v situaci, ve které jsem nikdy nechtěl být. V silném větru a vlnách s nastupující nocí za zády. Jsme si jistí, že takovou situaci zvládneme?

Co teprve s plachtami

Zatím jsme mluvili o plavbě na motor. Co když vytáhneme plachty? Umíme je zase stáhnout? Zarefovat je, nebo stáhnout za sílícího větru? Umíme je stáhnout, když se někde zaseknou? Umíme odhalit, kde je chyba? Jaké lano pak povolit, jaké přitáhnout? Jaké je nouzové řešení?

To jsme se ještě ani nezačali bavit o obratech, neřešíme refování, ani jsme nezabrousili na muže přes palubu. Nemluvíme o navigaci, neřešíme čtení map, bóje, nouzové situace. Nic.

Vést jachtu není atomová věda. Není to ale cesta autem za tchánem. Jsou věci, které je nutné umět. Ať se nám to líbí, nebo ne. Je to proto, že není možné v kterékoli chvíli zastavit, přelézt svodidla, sednout si na druhou stranu pangejtu a čekat, až nás někdo zachrání. Jakmile jednou vyplujete, musíte se umět také vrátit. A moře nemusí vždy vypadat jako Slapy, i když to někteří prodejci charterů (pro svůj zisk) tvrdí. Podívejte se na sebe s odstupem a položte si otázku: "Naložil bych podobnému řidiči do auta rodinu a poslal ji s ním napříč Evropou?"

Je třeba být oporou

Jste-li skipperem jachty, máte celou loď i posádku na triku. Nebudeme se bavit o zodpovědnosti právní, to už jsme v jiném článku rozebírali, nám stačí morální úroveň chování skippera. Když si sedáte za kormidlo, víte, že zvládáte vše výše uvedené? Že dovedete přistát, i když bude foukat? Že zvládnete krize, že budete na posádku působit jako autorita, kterou posádka poslechne, až půjde do tuhého. Že se dokážete o posádku postarat a dovést ji ve zdraví? Nebo se pouštíte do přílišného rizika, kdy si sami sebou nejste jistí? Kdy zlehka našlapujete na tenkém ledu.

To vše je důležité si vyjasnit, když chcete vyplout. Dovolená na lodi je skvělá věc, ale je třeba něco znát a umět. Znáte vše potřebné? Zvládnete loď i posádku i tehdy, kdy podmínky budou mít daleko k ideálu? Pamatujte, že jedinou cestou, jak tomu pomoci, je stále se vzdělávat.

Myslím v jachtingu.

Na horu