Pozor na výšky mostů
Podjezdová výška mostu může být kritický údaj. Na přesnosti zde může záviset výška škody. Od nuly až po desetitisíce euro. Podjezdovou výšku si jednoduše najdeme. Důležité ale je, od jaké hodnoty je označená.
A nemusí to být jednoduché. Zde se podíváme na dvě různé mapy. Jedna je z Holandska, druhá z Chorvatska. Zatímco na holandské mapě je to jednoduché, protože podjezdová výška mostů je od HAT (highest astronomical tide, tedy nejvyšší astronomický příliv), v Chorvatsku je na mapě, kterou máme k dispozici, podjezdová výška od střední hladiny moře.
HAT (nejvyšší astronomický příliv)
Výška mořské hladiny běžně není vyšší než HAT. Výjimkou jsou extrémní meteorologické podmínky, nízký tlak vzduchu, vítr dlouho vanoucí jedním směrem. Sejdou-li se tyto extrémní podmínky se springovým přílivem, výška hladiny může HAT snadno přesáhnout. Dokonce i o desítky centimetrů.
Střední hladina moře
Je-li podjezdová výška značena od střední hladiny moře, je třeba se mít ještě více na pozoru. Za přílivu bude podjezdová výška menší. Vedle přílivu zde může dojít stejně jako v předchozím případě ke zvednutí hladiny z meteorologických důvodů.
Tlak vzduchu
Co se meteorologických vlivů týče, je dobré si pamatovat, že hloubka moře je udávána pro tlak 1013 hPa a změna tlaku o 1 hPa znamená změnu výšky hladiny o 1 cm. Klesá-li tlak, roste hladina a naopak.
Kontrola mapy
Rada na závěr. Pokud se chystáte proplout pod mostem, jehož výška je podobná jako výška vašeho stěžně (pozor na antény a windmetry), doporučuji pečlivě zkontrolovat mapu, včetně údajů o tom, od jaké hladiny je uvedená podjezdová výška.
Jsou na moři situace, kdy se vyplatí věnovat pozornost titulu mapy.
Poznámka redakce
Vydám-li se z maríny v Sukošanu pod most Ždrelac, tedy do úžiny mezi ostrovy Ugljan a Pašman, a nevím přitom, že po pravé ruce mám ostrov Ugljan a vlevo Pašman, není třeba kontrolovat, od jaké hladiny je výška mostů udávána. Stejně to nepomůže...