Podolí, přívoz a žiletky
Milovníci lodí a tajemné ranní mlžné atmosféry si mohou v Praze cestu do práce vylepšit projížďkou přívozem. Jezdí jich přes Vltavu několik. Dnes jsem se účastnil přeplavby Vltavy v Podolí.
Ranní mlha byla v cárech nesena slabým jižním větrem od Barrandova, od Chuchle, od Zbraslavi, a znesnadňovala náročnou navigaci na řece. Vždyť se také kapitán přívozu neodvážil několik hodin z důvodu neviditelnosti vyplout. Přišel jsem k řece později, již v době, kdy plavba byla možná.
Přívoz si prorážel cestu hustým bílým vzduchem nad hladinou řeky. Byl slyšet motor (prý třílitrové Volvo) a nespokojenost velitele přívozu s ukrajinskými uprchlíky před válkou.
„Hmmm, pět minut to vydržím,“ řekl jsem si.
Zeptal jsem se kapitána, jestli platí na přívozu SMS jízdenka. Řekl, že ano, ale že už ji mám mít koupenou dopředu. Jinak by mě neměl na palubu pustit. Že kdyby si takhle kupovalo lístky například deset pasažérů, že by vůbec nestihl jízdní řád!
Nechal jsem to být, odeslal SMS a vypluli jsme.
Byl jsem na palubě sám. Kromě velitele plavidla s averzí k Ukrajincům. Mlha se rozestupovala před přídí Josefiny, na druhém břehu zlíchovský kostelík, na pravoboku stavba nového pražského mostu. Krásná plavba a brilantní manévrování kapitána s lodí.
Je to krásný ranní zážitek, který vás z ruchu běžné MHD přesune někam do dáli. Přesun v prostoru, nebo možná v čase. Rozhodně hezký začátek dne.
Foto Daniel Vodička
Je to nezbytné?
A tak jednou z mála chybiček této ranní projížďky byl žiletkový drát na bráně přístaviště. Trochu jako Guantánamo, nebo zajatecký tábor někde na Drině v době války v Jugoslávii.
Pokud to nejde v Praze bez něj, tak je asi v této společnosti něco špatně.
Podívejte se na tisíce lodí vyvázaných v Chorvatsku. A bez žiletek…