„Neuhasitelný“ metanol
Jako alternativní palivo se metanol dostává do stále většího počtu lodních nádrží. Proti konvenčním palivům má řadu výhod. Každá mince má však dvě strany. Přestože je naše společnost posedlá bezpečností všeho možného, v případě požární bezpečnosti metanolových pohonných ústrojí zůstávají jisté mezery, jak zjistily testy společnosti Survitec.
S metanolem coby náhradou paliva počítají především výrobci motorových jachet. Patří mezi ně janovská Tankoa, která právě pracuje na projektu 70metrové superjachty Milano, nebo loděnice Archipelago Yachts se svým designem zero.63 (zero v názvu odpovídá předpokladu nulových emisí skleníkových plynů).
Jak se však ukazuje, odvrácenou stranou tohoto bohulibého záměru je bezpečnost. Čerstvá zjištění společnosti Survitec, která se zaměřuje na bezpečnost technologií používaných na moři i ve vzduchu, ukazují, že současné metody hašení požárů na lodích jsou k uhašení požárů vzniklých vzplanutím metanolu nedostatečné.
„Loňský rok znamenal průlom v počtu objednávek lodí poháněných metanolem. Odvětví musí jednat hned, aby se odstranily nedostatky v požární bezpečnosti,“ uvedl pro web Marine Industry News Maciej Niescioruk ze Surviteku.
Survitec provedl rozsáhlé srovnávací požární zkoušky duálních lodních motorů pracujících s naftou a metanolem. Zkoumal metody, které se používají k hašení jak hořících výparů či gejzírů, tak většího množství nahromaděné kapaliny, k němuž může docházet ve studánkách motorových komor.
„Naše testy potvrdily, že tradiční mechanismus hašení požárů vodní mlhou nefunguje ani v jednom z typů požáru vzniklých vzplanutím metanolu,“ uvádí Survitec. „Požáry metanolu jsou mnohem agresivnější, než je tomu u tradičních uhlovodíkových paliv. Mají jiné fyzikálně-chemické vlastnosti, a proto je nelze uhasit tak snadno.“
Metanol, neboli metylalkohol, hoří zcela jiným způsobem než uhlovodíková paliva a má mnohem nižší bod vzplanutí (12 °C). Vodní mlha je velmi účinná u požárů nafty pohlcováním tepla a vytěsňováním kyslíku. To se u metanolu neděje. Ke zvýšení účinnosti bylo potřeba „přehodnotit rozmístění trysek, jejich vzdálenost a další faktory“.
Pro podpalubí lodí poháněných metanolem stanovují bezpečnostní normy požadavek na schválený pěnový systém s hasební látkou schopnou uhasit alkohol. Povinně tak musí být přítomen hasicí přístroj s nízkoexpanzní pěnou. Jenže: „Naše testy prokázaly, že standardní hasicí zařízení řádně nehasí požáry nahromaděného metanolu v podpalubí. Důvodem je, že v těchto stísněných komorách není dostatek prostoru, aby se pěna roztáhla dostatečně na to, aby požár uhasila,“ říká Niescioruk.
Zjištění Surviteku naznačují, že pokud se má metanol stát lodním palivem budoucnosti, budou muset loděnice kompletně změnit systémy protipožární ochrany.