Kotvení v Řecku a v Chorvatsku
Dvě oblíbené charterové lokality se výrazně liší v přístupu ke kotvám a kotvení. Jak to je s kotvením v Řecku a Chorvatsku a na co si dát pozor?
Základní rozdíl mezi těmito dvěma lokalitami je v situaci v přístavech. Zatímco Chorvatsko se rozhodlo vybavit v podstatě všechny své přístavy mooringy, v Řecku je populární stará dobrá kotva. Důsledkem tohoto je rozdílné vybavení charterových lodí kotevní technikou, tedy nejen kotvami, ale také kotevním řetězem.
Vybavení v Chorvatsku
V Chorvatsku je stání na kotvě volitelným doplňkem, v Řecku základem, bez kterého se neobejdete. V Chorvatsku mnohé charterové společnosti na kotvách a kotevních řetězech šetřily a používaly nevýkonné a zastaralé kotvy na dolní hranici odpovídající velikosti. Standardní délka kotevního řetězu je na Jadranu 50 metrů a málokdy narazíte na loď, která je vybavena delším. Výjimkou jsou velké jednotrupé jachty a katamarany.
Vybavení v Řecku
V Řecku naproti tomu jsou obvykle na lodích kvalitní kotvy (nejčastěji Delta, ale narazíte i na moderní konkávní kotvy), standardně o číslo větší než v Chorvatsku. A běžná délka řetězu je 70 metrů. Při své poslední plavbě jsem měl na 44 stop dlouhé jachtě dokonce 90 metrů.
Více řetězu lépe drží
Toto je jeden z důvodů proč je možné v Řecku bezpečně stát na kotvě vyvázaný na břeh i za silnějšího větru(například z boku) Protože je možné vypustit mnohem více řetězu, kotva výrazně lépe drží. Navíc délka a hmotnost řetězu lépe odpruží nárazy na kotvu. Ze dna se zvedá delší řetěz, díky tomu se menší síla opře přímo do kotvy.
Úzké a hluboké v Chorvatsku
Není to ale jen vybavení přístavů, které předurčuje Řecko ke kotvení. Pojďme porovnat tvar a druh mořského dna na Jadranu a v Egeji.
Na Jadranu ve většině zátok dno poměrně rychle padá do hloubky, zátoky jsou strmé. Často jsou úzké a místa, která jsou svojí hloubkou pro kotvení vhodná, nejsou příliš rozsáhlá. Počet míst ke kotvení je obvykle omezen a to i v dobře chráněných lokalitách. Zátok, kde je plocha pro kotvení téměř neomezená (příkladem budiž zátoka Vinišće nedaleko Trogiru), není mnoho. Navíc je dno zátok obvykle porostlé mořskou travou Posidonií, ve které by se kotvit nemělo, a navíc není ke kotvení vhodná.
Co se tedy zátok týče, chorvatské zátoky jsou pro kotvení méně vhodné. A v těch vhodných jsou často kotevní bóje.
Ideální hloubka v Řecku
V Řecku je více zátok, jejichž dno je pro kotvení vhodnější. Najdeme v nich pláže a rozlehlé plochy, kde je hloubka dna mezi 3 a 15 metry hloubky. Na dně je navíc velmi často písek, jde tedy o dno pro kotvení vhodné. Nyní jsem například navštívil Katapolu na Amorgosu, jih ostrova Schinoussa, zátoky na Iosu, Sikinosu, či Sifnosu. Jde o zátoky, ve kterých jsou obvykle přístavy, ale zároveň jsou velmi vhodné ke kotvení.
Směrově stabilní vítr
V Řecku, respektive v Egeji, je ještě jeden faktor, který obvykle usnadňuje kotvení. Je jím meltemi. Tedy pravidelný vítr jasně definovaného směru. Fouká-li meltemi, fouká z jasně daného směru. Může být silné, může být slabé. V zátokách a na závětrných stranách ostrovů se projevuje poryvy, ale směr je jasně daný. Závětrná strana je závětrná strana. Svojí směrovou stabilitou se meltemi podobá pasátu.
V Řecku se tedy kotví a Řecko je po kotvení vhodné. Pro začínající charterové jachtaře, kteří nemají s kotvením zkušenosti, to může být noční můra, ale není důvod se bát. Trochu horší je situace v přístavech, kde za silnějšího větru může docházet k mnoha dramatickým situacím, kdy nemusí stačit, že jste dobře zakotvení. Je třeba mít také trochu štěstí.
Hlídat si řetěz
Nám se například stalo, že loď připlouvající do přístavu měla kotvu spuštěnou ke dnu, ale stále si nemohla vybrat místo ke stání. Tak dlouho popojížděla kolem, až zachytila náš kotevní řetěz. Následně vytáhla svojí kotvu, náš řetěz shodila a bez byť jen stopy omluvy odplula. Nám už kotva nedržela, a tak jsme museli odplout také.
To jsou takové starosti všedního dne v řeckých přístavech. Někdy to ale může být i začátek celoživotního přátelství...