Kde čekat brízu?
Minulé díly jsme věnovali vzniku brízy a jejímu stáčení u pobřeží. Nyní si řekneme, kde ji hledat můžeme a kde je to zbytečné.
Nejprve se podíváme na ostrov. Nefouká gradientový vítr, pevnina se ohřívá a teplý vzduch stoupá vzhůru. Vznikne na ostrově bríza? Pokud ano, kde bude silnější a kde slabší?
Bríza vznikne, to je první odpověď. Vznáší však ihned také otázku. Vydrží foukat? Tady už je odpověď složitější. Záleží na velikosti ostrova. Je-li průměr ostrova větší než cca 50 km, tak foukat vydrží. Ustaví se plnohodnotná bríza. Pokud je průměr menší, bríza začne foukat a za chvíli přestane. Je to dáno tím, že množství prohřátého vzduchu nad ostrovem je malé a studený vzduch přicházející z moře ho vytlačí. Pak trvá znovu nějaký čas, než se ohřeje a bríza znovu nastartuje. Bríza na menších ostrovech pulsuje. Na ostrově o průměru cca 15 km se vítr rozfouká na cca 20 – 30 minut.
Nyní se ale podívejme na to, jak bude vypadat situace, pokud je ostrov dostatečně veliký pro vznik plnohodnotné brízy. Vítr bude startovat a sílit podle denní doby. Nejprve začne bríza na jihovýchodě ostrova. Postupně se šíří na další pobřeží a foukat bude i na severní straně, která je ke slunci natočena nejméně příznivě. Nejsilnější brízu ale můžeme čekat na jihozápadě ostrova, kam se slunce opírá nejsilněji.
Stejná je situace také s poloostrovem. Je-li malý, proudy vzduchu z obou pobřeží se sejdou, poloostrov se ochladí a bríza přestane foukat. Také zde bríza pulsuje.
Příště si řekneme, jak to bude v případě, že vedle brízy fouká také gradientový vítr.