Je to drahota…
Pocit, že je letos v Chorvatsku draho, není vlastní jen nám. Sdílí ho s námi i naši sousedé z Německa a Rakouska. A samozřejmě také Chorvaté, kteří se zrovna na škubání turistů nepodílejí.
Včera jsem četl článek o plážových lehátkách ve Splitu. Na oblíbené městské pláži Kašjuni si půjčíte plážové lehátko za 35 euro na den. Je to sice fajnové lehátko, ale na konci sezóny byste ho mohli mít zlatem vyvážené. Mohli, kdyby bylo plné. Zatím se to nezdá. Místní nemají pochopení pro podnikavce s lehátky a ostentativně si pokládají ručníky mimo. Pár zahraničních turistů sice dává na odiv svoji finanční situaci na lůžku, ale to je na celou pláž málo.
Ono také… Si to představte… Rodinka, táta (držitel rodinné pokladny), máma, dvě děti, to máme za den 140 euro jen za ležení. Jestli počítám dobře. K tomu pár kopečků zmrzliny, rodinu není možné na dovolené držet u huby, pivo, limo, něco k obědu. To je od oka ještě jednou tolik, a to jsme stále nebyli na večeři, na skleničce, prostě za zábavou. Když to vynásobíme 7, dostaneme se na velkou násobilku.
Zdá se, že odvaha Chorvatům činným v turistickém průmyslu nechybí. Před pár lety se rozhodli, že budou hledat cenový strop a zatím ho ještě nenašli. Uvidíme, jak to bude letos. Možná se už přiblížili. Alespoň tomu nasvědčují některé články chorvatských médií.
Je ale třeba vzít v úvahu, že stále jsme jen před sezónou. O tom, jestli je stále v Chorvatsku prostor na zdražování, rozhodnou následující 2 měsíce.