Jaká je funkce kotevního řetězu?
Proč je lepší používat kotevní řetěz než lano? Jaká je jeho funkce? A je tomu tak vždy?
Všichni víme, jak ovlivní délka kotevního řetězu přídržnou sílu kotvy. entokrát se podíváme na řetěz samotný, na jeho funkci, výhody a nevýhody.
Vyvrácení mýtu
Začneme jednou nepravdou, která u nás zapustila kořeny. Již z několika zdrojů jsem slyšel, že loď na kotvě nedrží kotva, ale řetěz. Je to naprostý nesmysl. Pokud by držel jen řetěz, bylo by zbytečné kupovat drahé kotvy. Zakotvenou loď drží kombinace kotvy a řetězu. Zatímco bez řetězu je možné se obejít a nahradit ho delším lanem, bez kotvy se neobejdeme. Tolik k vyvrácení mýtu.
Správný směr tahu
Grafika Lodní noviny
Kotevní řetěz táhne kotvu v příhodnějším úhlu.
Základní funkcí kotevního řetězu je vytvořit tah na kotvu ve směru, který svírá se dnem nulový úhel, případně úhel, který se mu co nejvíce blíží. Díky své hmotnosti řetěz leží na dně a tah je rovnoběžný se dnem. Pokud bychom používali místo řetězu lano, úhel by byl větší. Proto je třeba lana použít mnohem více než v případě řetězu. Zatímco řetězu stačí vypustit čtyřnásobek hloubky, u lana je třeba mluvit alespoň o osminásobku.
Odolnost proti opotřebení
Další výhodou řetězu proti lanu je jeho vysoká pevnost a odolnost proti opotřebení. Lano je možné narušit hranou na příďovém kování, ale také kamenem na dně. Řetěz je vůči těmto škodám v podstatě imunní.
Odpružení nárazů
Grafika Lodní noviny
Kotevní řetěz dokáže utlumit nárazy na kotvu.
Kotevní řetěz dále dokáže utlumit (odpružit) nárazy větru do lodě tak, že nejsou přenášeny přímo na kotvu, ale projeví se víceméně jen plynulým zesílením tahu. Jak je možné, že řetěz bez průtažnosti dokáže „pružit“?
Jistě si vzpomenete, jak za větrné noci poletuje loď na kotvě ze strany na stranu. Rozjede se rychle na jeden bok, zpomalí, v úvrati zastaví a vrhne se na druhou stranu. V případě použití kotevního lana by nárazy v úvrati byly silně přenášeny na kotvu.
U kotevního řetězu je tento pohyb výrazně odpružen hmotností řetězu. Jachta se rozjede na jeden bok, a přitom se ze dna zvedá těžký kotevní řetěz. Čím více řetězu je zvednuto nade dnem, tím větší odpor řetěz pohybu klade. Jakmile se jachta blíží k úvrati, její rychlost (a tedy i síla) klesá, naopak se zvyšuje přitažlivá síla zvednutého kotevního řetězu. Jachta je v úvrati pomalejší, proto i nárazy na kotvu jsou menší.
Extrémní počasí
Může se ale stát, že jsme se ocitli ve špatný čas na špatném místě. Zvedl se silný vítr a my stojíme v zátoce, do které fouká a ženou se vlny. Vypouštíme maximum řetězu. Kotva drží, ale nárazy vln jsou takové, že je jen otázkou času, co dřív povolí a kdy.
Bavíme se o chvíli, kdy vítr je takový, že kotevní řetěz je v podstatě kontinuálně napnutý. Veškeré nárazy jsou přímo přenášeny na kotvu, kotevní kování, vazáky, případně kotevní vrátek. V takové situaci se projevuje nevýhoda kotevního řetězu, kterou je nulová pružnost. Nárazy mohou být destruující.
V takovém případě máme další možnost. Na správně vybavené jachtě je kotevní řetěz nastaven zapleteným lanem. Nyní je chvíle, kdy je třeba lano použít. Vypustíme lano a nejhorší nárazy zmizí. Pružné lano ztlumilo nárazy způsobené vlnami, které přenášel řetěz s nulovou pružností.
Menší pohyb jachty
Grafika Lodní noviny
Jachty na kotevním laně a na kotevním řetězu se pohybují jinak.
Řetěz omezuje prostor na kterém se jachta na kotvišti otáčí. Je to dáno jak jeho menší délkou (než kotevní lano), tak především jeho hmotností, která za slabšího větru výrazně omezuje poloměr otáčení. S tímto bodem souvisí i nebezpečí, které vzniká ve chvíli, kdy jsou na kotvišti promíchány jachty s kotevním řetězem a jachty s kotevním lanem. Každá z nich se pohybuje jinak a na jiném poloměru, proto může dojít ke kolizi.
Samoukládací řetěz
Kotevní řetěz je na rozdíl od lana „samoukládací“. Vrátek složí řetěz do kotevny a obvykle není nutné se o něj dále starat. Ukládání lana v kotevně je náročnější.
Odolnost proti vodě
Dalším kladem řetězu je odolnost vůči vlhkosti a nečistotám. Správně ošetřený řetěz je v podstatě netečný k náročnému prostředí, ve kterém je uložen. To se o laně říci nedá. Stálá vlhkost, sůl a nečistoty mu škodí.
Rychle ke dnu
Jako poslední výhodu kotevního řetězu uvedu, že směřuje od přídě velmi rychle do hloubky. Kotevní lano může být ještě daleko od přídě blízko k hladině. Na přeplněném kotvišti se snadno může stát, že se do lana zaplete kolem plující jachta.
A jedna nevýhoda…
Z toho, co jsme si již řekli, vyplývá, že čím více máme kotevního řetězu, tím je to lepší a naše zakotvení bezpečnější. To je sice pravda, ale délku kotevního řetězu nelze prodlužovat do nekonečna. Překážkou je vysoká hmotnost kotevního řetězu.
Metr 10 mm kotevního řetězu váží cca 2,3 kg. To znamená, že 50 metrů (běžná délka na jachtách do 15 m délky) váží 115 kg. Tedy více než metrák uložený až na samotné přídi lodi. K tomu přidejmě 25 kg kotvu a kotevní vrátek a jsme daleko přes 150 kg. Takové zatížení přídě nemá dobrý efekt na plavební vlastnosti jachty. Proto obvykle na jachtách do 15 metrů délky nenajdeme o mnoho více kotevního řetězu, než je již uvedených 50 m.
Toto negativum je ale možné obejít u jachet, které jsou stavěné na zakázku. Na některých z nich je kotevna posunuta až k težišti jachty, tedy ke kýlu. V takovém případě se z vyšší hmotnosti stává klad, který zvyšuje stabilitu jachty.
V dalším díle našeho seriálu o kotvení se podíváme na spojovací prvky mezi kotvou a řetězem. Důležitá věc, protože pevnost celku je vždy limitována pevností jeho nejslabšího článku.