Jak vypadá nautický ráj?
V Chorvatsku se znovu rozjíždí debata o potřebě udělat z pobřeží nautický ráj. Vše co jachtař může chtít, aby měl. A hlavně za to zaplatil. Hází se čísly. Chorvatsko prý přichází o 26 milionů EUR ročně. A každý rok se má tato částka zvyšovat.
Proč tato debata? Podle odborníka na nautiku a vše s ní spojené Srećka Favra je řešením stavba dalších marín a placených stání na ostrovech a v zátokách. Podle pana Favra každé vývaziště zaměstná v sezóně 4 – 6 osob. Na ostrovech se tak má zvýšit zaměstnanost a mají tam zůstat potřebné finance.
Dovolil bych si nesouhlasit s jednou maličkostí. Počet zaměstnaných osob. Pokud nepůjde rovnou o marínu, ale jen o mooringová stání, jeví se mi počet zaměstnanců značně nadnesený. Jachty do přístavu připlouvají obvykle jednou za den a to odpoledne. Obvykle, pokud nejde o regatu, nepřiplouvají všechny najednou. I kdyby šlo o vývaziště pro 20 jachet (což není málo), měl by vše zvládnout jeden člověk. Bude-li na místě čekat 4 – 6 pracovníků, bude jeden makat a 3 – 5 dalších může osobně vítat posádky rukou třesením. Bude to osobní přístup. Jen trochu drahý.
Své výpočty dr. Sc. Srećko Favro zakládá na tom, že 700 000 přenocování ročně provedou jachtaři na kotvě. Bezplatně. Navíc Favro tvrdí, že jachtaři pak odhazují odpad buď do moře, nebo na pobřeží a devastují okolí. Podle Favra chtějí jachtaři strávit dva až tři dny na kotvě, ale pak už vyhledávají maríny, se vším jejich pohodlím.
Nevím. Asi patřím do jiné skupiny. Po marínách se mi nikdy nestýskalo. Pokud nehrozil příchod hurikánu Božena.
Co je možné od rozvíření debaty očekávat? Stavbu nových marín na místech, kde do dnešních dnů bylo možné kotvit. To je špatná zpráva. Do budoucna. Jednou ze zátok, kde se něco podobného připravuje, je Smrka na jižním pobřeží ostrova Brač. Škoda. Bylo to krásné místo.
Do jisté míry jsou samozřejmě chorvatské myšlenky pochopitelné. Je tam však jedno ale.
Jachtaři nejezdí do Chorvatska proto, aby stáli v marínách. Chtějí přírodu, klid, můžeme říci i určitou romantiku. Tu jim maríny nedají. Proto v dlouhodobém výhledu nemusí jít o nejlepší nápad. Jak je známo, vše se dá rychle zničit. Oprava je však téměř nemožná.
A dalším faktorem jsou peníze. Jak se věci mají? Přijedete na dovolenou s tím, že zaplatíte vše, co po vás budou chtít (bezedný rozpočet), nebo máte daný strop a když na jednom budete muset zaplatit více, na jiném budete muset ušetřit?
Během letošní sezóny se daly tyto myšlenky očekávat. Turistický ruch se omezuje na bezpečné země a Chorvatsko je jednou z nich. Těch, kdo se na tom pokusí vytřískat maximum, bude hodně. A není důležité, jestli je to postup dlouhodobě udržitelný, nebo jde jen o to, mít dnes naditou prkenici a co bude zítra, mne nezajímá.
Když na to pomyslím, vzpomínám, jak vypadal jachting v Chorvatsku v poslední dekádě dvacátého století. Nebyl zrovna to středomořský jachtařský ráj?