Jak velké kroupy se udrží ve vzduchu
Jednou jsem seděl za kormidlem ve Středomoří, když přišla bouřka. Stačil jsem si přes sebe hodit jen bundu, na nic jiného nebyl čas. Foukalo 55 uzlů a padaly kroupy. Měl jsem pocit, že mě pískují jak zrezlý most.
Nebylo to nic příjemného, ale naštěstí to netrvalo dlouho a šlo o kroupy běžné velikosti. Představte si však, že by místo běžných krup padaly tenisáky. Nebo dokonce kroupy ještě větší. Jak veliké kroupy vlastně mohou vzniknout v cumulonimbu? A jak se tam dokážou udržet?
Kroupy drží v cumulonimbu výstupné proudění, které vlastně bouřku tvoří a díky kondenzaci vzdušné vlhkosti zásobuje energií. V extrémních případech může být rychlost tohoto proudění až 150 m/s. Zkuste si to přepočítat. Je to 300 uzlů, nebo také cca 550 km/h! Proudění o takové rychlosti již nemá problém ve vzduchu udržet i kroupy o průměru přes 15 cm.
Rekordy
Největší úředně potvrzená kroupa spadla 23.7.2010 v Jižní Dakotě v USA. Vážila 879 g a měla průměr 20,3 cm.
V roce 1981 prý padaly v Číně kroupy o hmotnosti 7 kg. Protože poškodily stranické ústředí, bylo zakázáno je nejen měřit, ale i o nich mluvit.
30. dubna 1888 v indickém Morabádu prý padaly kroupy velikosti pomerančů. Zabily 230 lidí a v 60 cm vysoké vrstvě krup umrzlo 1600 ovcí a koz.
Co drží kroupy ve vzduchu
Výstupné proudění v bouřkovém mraku vzniká při nestabilní atmosféře. Představte si horký den. Zemský povrch se rozpálí a ohřeje vzduch. Ten stoupá vzhůru, protože je teplejší (a tedy lehčí), než okolní vrstvy atmosféry. Při výstupu vzhůru se ochlazuje, stoupá jeho vlhkost, až začne docházet ke kondenzaci. Při kondenzaci se uvolňuje energie a teplý vzduch dále stoupá vzhůru. Tak vzniká bouřkový oblak cumulonimbus.
Nestabilitu ovzduší, která může vést ke vzniku bouřek, vyjařuje index CAPE – Convective Available Potential Energy. Při běžných bouřkách má hodnotu kolem 1000 J/kg. Někdy ale může dosáhnout hodnoty 6000 J/kg a dokonce i více. V takovém případě mohou výstupné proudy (konvekce) dosáhnout 150 m/s, jak již bylo zmíněno.