Jak se měří stabilita jachet IMOCA
Nejatraktivnější jednotrupé offshore jachty IMOCA nejsou příliš svázané pravidly. Mimořádná pozornost je však od tragického ročníku Vendée Globe 1996 kladena na stabilitu. Jak vypadají přísné testy stability, kterými musí projít každá loď?
Přísná pravidla stability se ve třídě IMOCA začala uplatňovat po Vendée Globe 1996. Tehdy se v silné bouři Jižního oceánu několik jachet překlopilo. Jen šťastnou shodou okolností se tehdy podařilo zachránit Raphaela Dinelliho z potápějící se jachty, tak Tonyho Bullimora z překlopené lodě. Stabilita nových jachet byla tehdy problematická, a to vyvolalo okamžitou změnu pravidel směrem k vyšší bezpečnosti.
Milan Koláček, který se na palubě IMOCA Prysmian zúčastní Rolex Fastnet Race jako coskipper Giancarla Pedoteho, byl u toho, když se prováděl povinný test stability zmíněné jachty po provedených technických změnách. Dojde-li ke změnám na lodi, je nový test nutný.
Foto Milan Koláček
Jeřáb nakloní jachtu o 90°.
„Testy stability probíhají dva. Jedním je 90° test. Podmínky pro test jsou striktně dané. Vítr slabší než 5 uzlů, ideálně bezvětří. Musí jít o časové období kulminace přílivu, aby v oblasti nebyly žádné proudy,“ říká Milan Koláček. „Jachta je odstrojená, bez plachet a bezpečnostní výbavy, s prázdnými nádržemi na vodní balast, kýl v pozici kolmo dolů, foily zasunuté. Potápěč uváže popruh kolem kýlu a jeřáb začne kýl zvedat, aby jachtu otočil do polohy, kdy je stěžeň rovnoběžný s hladinou. V té chvíli přichází na řadu měřiči třídy na Zodiacu. Na stěžeň uvazují závaží o hmotnosti 450 kg a měřák napětí. Nyní začne jeřáb uvolňovat kýl. Jachta musí mít tendenci se vrátit do vzpřímené polohy,“ popisuje Milan průběh testu 90°.
Tímto testem prochází všechny jachty IMOCA, bez zdárného absolvování testu se jachty nemohou zúčastnit závodů.