Jachtaři ničené mořské louky
Všichni známe porosty mořských trav, kterými je zarostlé mořské dno. Jachtařům občas působí těžkou hlavu, protože v nich nedrží kotva. Náš vztah k nim by se však měl řídit něčím úplně jiným a na kotvení na podmořských loukách bychom měli zapomenout.
Ve Středomoří se setkáváme s porosty mořské trávy Posidonie. Jde o velmi důležitý ekosystém, který dokážeme kotvou zničit na desetiletí dopředu. Proto bychom se měli kotvení v porostech Posidonie vyvarovat.
Listy Posidonie rostou z oddenků, které jsou ukryté jen pár centimetrů pod písečným dnem. Pokud je při kotvení porušíme (což často děláme) a vyryjeme do písku brázdu, může trvat několik desetiletí, než tato znovu zaroste. A nemusí se to vůbec povést, protože rýha ve dně se nejprve musí zanést pískem a to se nemusí podařit. Naopak, voda může začít erodovat dno v okolí rýhy, můža začít odnášet okolní substrát, odhalovat další a další oddenky, a porost Posidonie se může zhroutit. Výsledkem je na kotvení dokonalé písečné dno, které je však z hlediska ekosystému pouští.
Porosty Posidonie jsou domovem mnoha živočichů, jsou nezbytné pro jejich rozmnožování. Vedle toho jsou velmi důležité pro boj s emisemi oxidu uhličitého, protože dokážou vázat ohromná množství uhlíku a to nejen ve svých tělech, ale i v substrátu, který vytváří. Posidonie žijí ve vodě chudé na živiny. Znečištění je pro ni vážným nepřítelem, protože ve vodě na živiny bohaté se šíří řasy, které mohou porosty Posidonie zadusit. Porosty Posidonie čelí mnoha tlakům. My nemusíme být těmi, kdo jim zatlouká další hřebíky do rakve.
Jedná se o důležitý ekosystém, který my nevědomky ničíme.S tím můžeme každý z nás něco udělat.