Fantastický objev v Norsku potvrzen
Každý, kdo viděl britský seriál Detectorists, si jistě vzpomene, že zlatým grálem pro jeho hrdiny, hledače kovů, měl být nález dávné saské lodi z období kolonizace Británie germánskými kmeny. Norští hledači kovů ve spolupráci s archeology letos učinili podobně cenný objev a dle vlastních slov jsou „v sedmém nebi“.
Na úspěch bylo zaděláno v létě, kdy archeologové spolu s hledači kovů provedli malý průzkum na lokalitě Herlaugshaugen v okresu Trøndelag v centrálním Norsku. Chtěli zjistit, zda v místě, které vytipovali jako dávnou mohylu, není pohřbena loď. To se ukázalo jako pravda poté, co našli velké nýty s fragmenty spojeného dřeva. Nyní mohou oslavy vypuknout naplno - datace nálezu ukázala, že mohyla byla postavena zhruba kolem roku 700 našeho letopočtu, tedy o století dříve, než započalo slavné období vikingských výpadů.
„Je to velmi vzrušující, protože nález posouvá celou tradici lodních pohřbů poměrně daleko do minulosti,“ řekl archeolog z univerzitního muzea NTNU Geir Grønnesby, vedoucí projektu.
Obrázek Freia Beer, NTNU University Museum
Zobrazení vzniklé z geofyzikálního průzkumu.
Podle něj má datum nalezení lodi mnoho důsledků. Vývoj stavby lodí hraje klíčovou roli v diskusi o tom, kdy a proč začala doba vikinská. Na základě čerstvého objevu nelze říci, že začala dříve, ale Grønnesby říká, že loď takové velikosti se nestaví, aniž k tomu je důvod. „Říká nám to, že lidé z této oblasti byli zruční mořeplavci, uměli stavět velké lodě a to mnohem dříve, než jsme si dosud mysleli.“
Samotný fakt nálezu lodi v mohyle vypovídá o tom, že pohřbená osoba měla vysoké postavení ve společenské hierarchii, případně se těšila velké úctě. Mohlo tedy jít o vladaře, nebo třeba úspěšného mořeplavce. Mohyla je dokladem moci a bohatství, jehož zdrojem dozajista nebyla zemědělská činnost či pastevectví v blízkém okolí. „Lidé v této oblasti se nejspíš už tehdy zabývali obchodem a výměna mohla probíhat i na velké vzdálenosti,“ dodává Grønnesby. Mohyla má průměr přes 60 metrů a je jednou z největších v Norsku.
První pohřby na lodích se objevily v rané fázi vikingského období. Mezi ně patří velkolepé lodní pohřby ve Vendelu a Valsgärde ve Švédsku, kde byli lidé pohřbíváni vleže na peřinách s ozdobnými zbraněmi a přilbami. Známý je též případ gokstadské mohyly na jihu Norska, objevené koncem 19. století. Loď byla vyzdobená ceremoniálními předměty včetně zbraní, válečnických štítů či hedvábím protkaným zlatou nití. Pochovaný byl na posmrtný život dále vybaven šesti postelemi, stanem, saněmi a třemi loďkami. Spolu s ním bylo do lodní hrobky pochováno též dvanáct koní, osm psů, dva jestřábi a dva pávi, což dokazuje styky se vzdálenými krajinami. V tomto případě však průzkum potvrdil, že loď byla vytažena na pevninu až kolem roku 900.