Aby vás hloubka nepřekvapila
Odpoledne přistanete v Chorvatsku u mola. Vody není příliš, ale 30 čísel pod kýlem stačí. Ráno jsou pohyby podivně trhavé a nedaří se odplout. Sedíte na dně. Jak se takové situaci vyhnout?
Příliv ve Středomoří není veliký, ale nějaký je. Například na Jadranu roste rozdíl mezi vysokou a nízkou vodou se severní šířkou. Největší diference je na severu v okolí Benátek a Terstu. V Benátkách se maximální range (rozdíl mezi vysokou a nízkou vodou blíží 1,2 metru, v Terstu je to více než 1,3 metru. S tím už je třeba počítat.
V Dalmácii jsou rozdíly mnohem menší, ale stále dovedou překvapit. Například v Šibeniku je to až 0,43 metru. Za odlivu tak můžete být opřeni o molo jako vekslák o výlohu Tuzexu.
Abyste se nedočkali nepříjemného překvapení, je dobré si příští dění kontrolovat. Můžete tak učinit na internetu, nebo pomocí některé aplikace.
Na internetu je velmi užitečná stránka Tide Forecast. Zadáte vhodný přístav a hned uvidíte aktuální stav vody a dění v dalších dnech. Je vhodné zde použít stránku Tide Station Map, kde najdete standardní přístavy, pro které jsou hodnoty spočítány. V Dalmácii je to například Šibenik, nikoli Split.
Zdroj Navionics
Zde najdete údaje o přílivu.
Z aplikací se nejčastěji pracuje s Navionics. Na mapě jsou vyznačena místa s bíločerveným nebo bílomodrým obdélníčkem. Ten ukazuje stav přílivu a odlivu. Bíločervený je odliv, tedy pokles hladiny. Najedete si na obdélníček kurzorem, kliknete na něj a zobrazí se vám křivka přílivu a odlivu.
Nemáte-li Navionics, můžete použít například aplikaci Tide Planner od Imray. Na mapě si vyberete lokalitu, najedete kurzorem a kliknete na křivku přílivu. Znovu se vám zobrazí potřebný graf.
Z grafů vyčtete, co se bude dít v příštích hodinách. Po ránu už nemusíte být zaskočeni se staženými kalhotami.