Plavba po Waddenzee, co je dry fall
Další díl seriálu Jirky Brožka o plavbě v holandském Waddenzee. Tentokrát se podíváme mimo jiné na to, jak vypadá úmyslné nasednutí na dno. Takové úmyslné ztroskotání.
Ráno v portu Nes na Amelandu bylo rušno. Lodě, které byly navázané na sebe, začaly postupně odjíždět. Do toho foukal svěží vítr v poryvech až 30 kn ze SW. Nic příjemného, protože marína je otevřená z jihu. My jsme byli poslední loď od mola, avšak ještě večer se na nás navázal katamaran se společností starších lidí, kteří se přijeli na Ameland pobavit. Ráno při odplouvání však nevypadali úplně svěže a manévr kapitána katamaránu nám málem zadělal na problém s kormidlem. Borec na kaťáku vůbec neměl loď pod kontrolou a prudkými manévry nám málem narazil plovákem do kormidla. Šlo o centimetry. Naše posádka reagovala pohotově a velký plovák kaťáku jsme vší silou zatlačili od naší krásky Saeftinghe.
Refování
Vypluli jsme tou samou cestou jako předešlý den zpět směrem k Terschellingu. Tentokrát vítr nebyl příznivý, o to však silnější. Hlavní plachtu jsme ještě zrefovali na druhý ref. Refování na těchto lodích nejde dělat během plavby. Je nutné odhadnout vítr ještě v maríně a tam refovat. Refuje se pouze hlavní plachta a to tak, že se roluje odspodu ráhna nahoru a refovacími lanky se plachta zavazuje. Jde to snadno a je to bezpečné.
Vyplouváme do plavební dráhy a snažíme se ustavit kurz na stoupačku. Saeftinghe stoupá na 45 – 50 stupňů. Opět ruku v ruce se snosem a mělčinami je plavba na stoupačku v některých oblastech skutečně technicky velmi náročná a manšaft musí pěkně makat, což naše posádka dělá.
Obraty
Vytahujeme všechny tři plachty. Hlavasku, pak přední fog a poslední kluiver, který se vytahuje ze sklopeného 5 m dlouhého čelenu. Loď pluje pod plnými plachtami. Ladně postupuje proti vlnám. Je to ale makačka. Při každém obratu je zapotřebí na jedné straně spustit leeboard, na druhé jej vytáhnout. Ručně, klikou, cca 300 kilo. Povolit backstay na jedné, dotáhnout na druhé. Přehodit kosu, dotáhnout otěž, přetáhnout kluiver a především loď dobře odkormidlovat. Rychlý ale táhlý obrat, hlavně neztratit rychlost.
Jsou obraty, při kterých je nutné si pomoci motorem. Nestydím se za to. Nejsem „holandský mistr“, který brázdí Waddenzee několik měsíců v roce. Jezdím sem občas a nestydím se za to, že nejsem takový kapitán jako místní kluci. O to větší zápal a radost mám, když se plavba daří. V prvních hodinách plujeme proti proudu i proti větru, takže plavba je pomalá. Museli jsme však vyrazit před kulminací HW právě kvůli zmiňovaným mělčinám.
Mělčiny
Plavba probíhá v poklidu, míjíme první místo nebezpečných mělčin a plujeme stále dál. Fouká silnější a trochu studený vítr, slunce pálí a já mám úplně spálené čelo. I to je zrada severních moří. Venku zima, ale paprsky jsou nemilosrdné.
Půl míle před námi křižuje veliký tjalk, jehož kapitán má loď skvěle pod kontrolou. Daří se mu stoupat lépe než nám, ale snažíme se držet v jeho stopě. Obraty provádíme nějakou chvíli poměrně synchronizovaně. Loď je však o 10 m delší a plocha plachet brutální. Začíná se nám vzdalovat, ale plujeme v jeho závěsu. Posádka je skvělá, a přestože si někdy musíme pomoci motorem, vše jde jak na drátkách. Obědváme chleba se sádlem a s cibulí. Na nějaké vyvařování dnes není čas, všichni chtějí být na palubě a každý je zde platný. Přestože se všichni navzájem úplně neznají, na palubě Saeftinghe panuje skvělá nálada a vzájemná pohodička. Jsem opravdu nadšený a uvnitř se cítím šťastný.
Ztroskotání a dry fall
Za nějakou chvíli vplouváme do oblasti, kde mají rybáři na mělčinách zastrkané do vody klacky, kterými si značí úseky. Stále manévrujeme na stoupačku a hodiny ubíhají. Již je téměř 3 hodiny pod odlivu a my doposud plujeme ve velmi mělkých vodách. Na pravoboku se rýsuje již zcela zřetelná silueta Brandarisu. Ještě pár obratů a Grooteplaat je na dosah…. Ještě pár obratů…
Jsem za kormidlem, lehce odpadám, abychom nabrali rychlost k dalšímu réčku. Tjalk před námi už tak ¾ míle a já čekám ještě pár vteřin k nabrání rychlosti….
… v tom to přišlo. Loď najela dnem na mělčinu a zastavila se. Naštěstí v místech, kde jsou poměrně dlouhé a táhlé písečné banky bez výrazných prahů. Rychle skasat plachty a nahodit motor. Zkouším se na zpětný chod dostat mimo mělké písečné dno, ale už je pozdě. Co dělat…?
Původně jsem to v plánu neměl, ale když se to stalo právě tady a právě teď, z nouze se stává úžasná ctnost! Oblíbený a naší posádkou i očekávaný dry fall – neboli vysušení lodě… Dívám se na hodinky, je 16.35.
Co je to dry fall (nizozemštinou „droog vallen“?
Mnoho námořníků, kteří se plaví ve vodách Waddenzee, chtějí zažít „vysušení“ (dále používám anglické dry fall). Plujete-li na lodi s plochým dnem, můžete si to dovolit. Musíte však vždy mít promyšlené kde, kdy a jak. Jako se vším…
Kde můžete dobře připravit svůj dry fall?
Pro tento manévr neexistuje ideální místo. Zda je vámi zvolené ideální místo závisí na řadě faktorů.
Doba provedení
Nejprve je nutné spočítat hloubku místa, kde plánujete manévr udělat a zároveň dobu, kdy chcete nasednout na dno. Jestliže rozdíl mezi HW a LW je 205cm, pak víte, že každou hodinu se hladiny vody sníží o cca 35cm. Máte-li ponor 110 cm, pak potřebujete „nasednout“ na dno nejpozději 2,5 hodiny po HW, abyste měli loď úplně na suchu. Nám se podařilo nasednout cca 2,5 hodiny před LW, takže úplného vysušení jsme nedosáhli, zbývalo nám tak cca 10 cm.
Rovná zem
Ploché dno vám zabraňuje, abyste se dostali najetím na mělčinu do nebezpečné situace. I tak ovšem nesprávně zvolené místo může být nepříjemné a pro loď samotnou nekomfortní. V ideálním případě je dobré se k mělčině přiblížit pomalu a provizorní měrkou hloubky změřit rovnoměrně hloubku kolem celé lodi. Tím zjistíte, zda je dno rovné a zdali nebude loď ležet na nějaké zlomu písečné lavice. Pokud má loď hloubkoměr, tak berte v úvahu, že většina hloubkoměrů nesignalizuje hloubky menší než 6 až 10 dm. Pokud chcete nasednout na dno na mělké vodě, abyste s ní udělali dry fall, pak nikdy nedejte na hloubkoměr. Ten může vyvolat falešný dojem, že dno je rovné. 50 cm hluboký práh se jeví jako neškodný, ale pokud s lodí sednete na jeho okraji, může to být nepříjemné jak pro trup, tak i pro stěžeň.
Poslat loď na mělčinu a nechat ji vyschnout na krásném čistém písku se zdá ideální, ale ne vždy. Protože písek je tvrdý jako kámen. Vysychání na měkkém, poněkud bahnitém dnu může být někdy lepší.
Co je však důležité, přestože jste již na mělčině, co nejdále odnést kotvu od lodě. Budeme ji potřebovat při dalším přílivu. Je pravděpodobné, že se vítr otočí, proto musíme kotvu přemístit co nejdál proti větru, aby nám při přílivu vítr nehnal loď na mělčinu.
Začne-li příliv, pocítíte vlny narážet na loď. Tehdy již musíte být připraveni k odplutí. Jakmile se loď trochu uvolní, dotahujte řetěz kotvy. Loď tak ladně vstoupí do hlubší vody co nejrychleji. Bude se sice houpat, ale nebude již narážet na dno.
Ve Waddenzee jsou desítky míst, kde můžete dry fall vyzkoušet, a to i poprvé.
Ideálními místy jsou:
Západní strana Amsteldiep, západně od Den Oever
NW strana Fransche Gaatje
Mělčiny na východní straně Terschellingu
Deska východně od přístavu na Amelandu
Engelsmanplaat a Rif na obou stranách Smeriggatu
Siegewal, SW přístavu Schiermonnikoog
Pokud se vám podaří udělat dry fall na klidném místě, stane se to jedním z nejatraktivnějších zážitků vaší plavby.
Posádka vystupuje po provazovém žebříku ven z lodě a prochází se po suchém mořském dnu. Vidíme mnoho mořských živočichů uvízlých na mělčině. Kraby, mušle, mlže.
Ve zdejším moři žije přibližně 300 druhů rostlin a 1500 druhů různých živočichů. Žije zde kolem 600 druhů korýšů, měkkýši, láčkovci a přes 100 druhů ryb. Z mořských ptáků to terejové, rackové, bahníci, alkouni, ústřičníci, a mnoho dalších..
Zkoumáme dno, prohlížíme si kraby a sbíráme mušle. Někteří z nás pozorují rychlost mořského proudu a odtékající vody. Je to skutečně mořská řeka, které rychle odtéká.
Fotíme a s úžasem pozorujeme, co se kolem nás odehrává…
Jedna rada pro ty, kteří to chtějí vyzkoušet a doposud nemají zkušenost.
Pokud si chcete vyzkoušet dry fall, dejte tomu čas. Pokud máte pochybnosti, nejprve doporučuji zakotvit v hlubší vodě, pak to zkontrolujte plánované místo dry fallu při odlivu a najděte si pěkné místo, kde můžete loď ukotvit dalším přílivem a pak ji nechat vyschnout.
Znovu na vodě
20.40 a loď se již pohupuje na vlnách a my můžeme pokračovat v plavbě na ostrov Vlieland. Plujeme na motor, neboť náš kurz je přímo proti větru. Proplouváme Slenkem a na úrovni místa zvaného Schuitegat vidím nepřesnosti na Navionicsu. Tracklog nám ukazuje, že plujeme nebezpečnou mělčinou, avšak my plujeme vybójkovanou plavení dráhou. Digitální mapa má chybu a odchyluje se o cca 100 m. Nikdy úplně nespoléhejte na mapový plotter!!
Je téměř půlnoc a kulminuje odliv. Jsme míli před Vlielandem a diskutuji s posádkou vjezd do nejobávanější maríny Waddenzee. Počasí je dobré, vítr ustává a my bez problému vplouváme úzkou plavební dráhou a potichu se vyvazujeme na pravé straně bazenu k velkému klipru. Celý den na palubě nás unavil, tak rychle do pelechu.