Dnešní den byl děs běs
Máme tu příspěvek od Libušky Kaprálové, která popisuje, k čemu došlo na palubě Corfix Team. Včetně chvíle, kdy se lámal malíček o stopper.
Start se nám povedl, vyladili jsme i stoupačku a mířili do cíle karuselu na třetím místě pod genakrem. Pak přišla změna větru, poryv jako blázen a tak šel genakr v poslední chvíli dolů, aby nás poryv nepoložil. A pak začal ten děs. Lano výtahu spinakru naši Markétku vcuclo do stoperu.
Genakr šel do vody a jen s nejvyšším vypětím neskončil celý pod lodí. Naplnil se vodou a vyrvat ho na palubu byl fakt mazec. Výtah hlavasky, outhaul, gena ven atd. V pěti. A do toho Markétka. Že průšvih. Že má něco z rukou. Změna kurzu, dvě réčka navíc a v cíli až sedmé místo.
Markétka má malíček v bizarním úhlu. Vysílačkou rychle voláme o pomoc. Balíme jí věci. Tohle bude určitě potřebovat rentgen. Do toho leje, jako když kýble vylívá.
Sakra, to je den.
Markétku nám odvezli. Čekáme, až se ozve a stále ještě doufáme, že to přeci jen bude jen naražené.
Vymýšlíme, kdo co bude dělat, kdyby byla další rozjížďka. Doufáme, že to dnes už nepustí. Z debat nás vytrhne vyzývací znamení.
Aj, takže jedeme v pěti. Jsem taky dost dobitá, tak jde za kormidlo kapitán Pepa Muzikář. Stoupačka bude OK. Až půjde genakr nahoru, Lenka a Lukáš budou vpředu, Ríša na pianě. Ten má bolavé koleno z prvního závodního dne. Já budu mít hlavasku, genu a pak si půjdu na trim genakru.
Prostě to dáme.
Je vyloženě hnusně. A do toho záhy po startu přestává foukat. Pracujeme s váhou, tak se s Pepou střídáme na kormidle. Jedem za lijáku občas i za nulového větru, ale bojujeme o každý centimetr
Smůla nás provází dál. Speciální dioptrické brýle končí u Neptuna a tablet s navigací hlásí, že se vybil. Tak si střihneme Kocábku náramnou na povzbuzení morálky a na prvním otočném bodě jsme zase na třetím místě za druhým Pavlem Bělehradem. Za ostrovem se rozfoukává a zezadu se na nás řítí pod genekry další lodě. Měníme se na kormidle a jdeme s genakrem nahoru. Následuje rychlý pád. Karabinka nahoře na výtahu se rozepla a genakr zas velmi rychle končí na palubě. To už snad není možné! Chvíle zmatků a propad ve startovním poli. Ale nakonec jde gena dolů a na její výtah dáváme genakr.
Zpátky ve hře
Rozjíždíme se poměrně slušně a za chvilku jsme zpátky ve hře a dokonce na dosah Firstů. Vítr mění směr a my z genakru děláme genu. Trim genakru je spíše o tom, že jej mám dorvaný a jak to jen jde, zkoušíme stoupat. A ono to docela fakt jde. Ale jen do té doby, než to zase někdo vypne…Genakr dolů, gena nahoru. A pak už se celé startovní pole sune zase pomalinku. Až do té doby, než je navigační rozjížďka zrušena.
Za chvíli kolem nás projíždí pořadatelská loď. Markétka se sice směje, ale malíček to fakt odnesl. Je zlomený.
Neptune, Tritone, zítra k nám buďte už milostiví, koupili jsme vám dobrou whisky.