Všechno je možné…
Armel Le Cléac´h má za sebou zastávku v Riu s výměnou dvojice kormidel. Na čele Arkea Ultim Challenge se pomalu posouvá vpřed Charles Caudrelier. Jeho trimaran je velmi unavený. Druhé místo patří strhanému Thomasu Covillovi.
Extrémní náročnost závodu Arkea Ultim Challenge je patrná na lodích i lidech. Z šestice startujících pokračuje bez zastávky dále jen vedoucí Charles Caudrelier. Pluje v hřebenu Azorské tlakové výše a pluje pomalu. Čeká, až se podmínky severně od výše uklidní. nechce riskovat. kdo chce vyhrát, musí nejprve dojet do cíle. Podle jeho vlastních slov je trimaran Maxi Edmond de Rothschild velmi unavený. Musí plout velmi konzervativně a doufat, že se podaří dojet do cíle. Celá situace se může změnit během jediné sekundy. Trimaran stále foiluje, už to ale není tak, jako na začátku závodu. Poškozeny jsou i aerodynamické prvky na palubě. Co vše není v pořádku Caudrelier zveřejní až v cíli.
Druhý Thomas Coville se zatím dostal do pasátu jižní polokoule. Zatímco Le Cléac´h opravoval, Coville se posunul na stříbrnou příčku. Pasát je ale slabý, posun k severu pomalý. A stačí se podívat na některé video z paluby Sodebo, abyste viděli, jak moc je Coville unavený.
Na třetí místo se kvůli své druhé zastávce propadl Armel Le Cléac´h. Ve dvou oddělených incidentech přišel jeho trimaran o dvě ze tří kormidel. Bylo třeba zajet k opravám do Ria. Před týmem byl náročný logistický úkol. Dostat do Ria dvě náhradní kormidla. Jde o poměrně velké kusy karbonu. Bylo třeba zajistit místo v letadle, dopravit je do Ria, protáhnout celnicí a dostat na loď. Především celnice je v takových případech nepředvídatelnou překážkou. Tranzit přes celníka může trvat hodinu, nebo také měsíc. Vše záleží na štěstí. Nebo dobré přípravě. Francouzský tým na štěstí nevěřil. Proto do celé akce zapojil ambasádu a ministerstvo zahraničí. A podařilo se…
Po výměně kormidel již Le Cléac´h vyplul. Je na třetím místě a na Covilla ztrácí necelých 500 mil. Vzhledem k rychlosti lodí jde o ztrátu, se kterou se ještě dá něco dělat. Le Cléac´h by mohl mít třetí místo jisté. Možná by mohl dosáhnout i na stříbro. Ale v jachtingu není nic nemožné. Třeba je možné i zvítězit…
Zbylí dva závodníci Marchand a Peron jsou v Pacifiku a blíží se k Hornu. Dělí je od sebe 500 mil.
Překonat rekord? Nesnadné!
Na průběhu závodu je vidět, jak náročné je (a bude) překonat stávající rekordy v plavbě kolem světa. Sólový, i s posádkou. Nejde jen o to, že nejnovější generace trimaranů je výrazně rychlejší než současní držitelé rekordů. Nové lodě jsou ale také subtilnější, křehčí, klíčová místa na lodích jsou více namáhána, než tomu bylo dříve. Všechny síly, opotřebení, jsou koncentrovány do pár míst.
No a pak je tu ještě počasí. Pro rekord je třeba, aby vyšel správně severní Atlantik, rovníkové tišiny, jižní Atlantik, Indický oceán, Mys Horn a Atlantik na zpáteční cestě na sever. To už je podobná porce štěstí, jako je třeba při losování matesa. Viděli jste, že Charles Caudrelier měl velmi příznivé počasí až do poloviny Pacifiku. Pak musel čekat na počasí za Hornem. A plavba Atlantikem zpět je pomalá.
Nové lodě jsou rychlejší než IDEC Sport, nebo Macif. Předpovědi jsou dokonalejší. Zkušeností je více, materiály jsou lepší. Ani to ale nezaručí nové rekordy. Ty současné již jsou na velmi vysoké úrovni a k jejich překonání bude třeba pořádná porce štěstí. A na to si budou muset adepti na rekord počkat nejméně do další zimy.
Polohu lodí najdete zde.