Skládka na mořském břehu
Jiří Brožek

Skládka na mořském břehu

Nedávno jsem plul se svými klienty v Ionském moři. Plánovali jsme plavbu z Korfu do oblasti Lefkady a Meganisi. Při příjezdu do maríny v Lefkadě jsem byl překvapený, že v blízkosti maríny a v podstatě velké rekreační zóny je umístěná skládka.

Při sebemenším větru není možné uhlídat, aby odpadky nepoletovaly všude kolem. V plavebním kanálu vedoucím do maríny či na jih ostrova nevyjímaje. Neuvěřitelné jaký nepořádek se v okolí maríny nacházel.


Pojďme se na problém odpadků podívat zblízka.


Moře a oceány se utápí v odpadu


Odhaduje se, že do oceánů přibude každý rok devět milionů tun plastového odpadu. Asi 20% tohoto odpadu pochází z lodí, zatímco větší část je pozemní - nesena do moře kanály, řekami, větrem nebo přílivem.

Plast je téměř všudypřítomnou součástí našeho každodenního života. Stal se morem naší planety, protože je používán nevhodně. Je nesmysl vytvářet jednorázové obaly z materiálů, které se rozkládají staletí. Příkladem jsou tenké plastové sáčky samozřejmé pro mnohé z nás při nakupování. Průměrná doba jejich životnosti se odhaduje na 25 minut, jejich rozklad trvá staletí. Jejich používání je jen stěží zodpovědné. Vytváří ničivý zdroj znečištění.

Mořské proudy nesou plovoucí plastové odpadky i do nejvzdálenějších oblastí planety. Odpadní produkty civilizace jsou nyní naprosto všude, od osamělých pláží až po antarktické moře.
Plastový odpad se také vytváří tam, kde bychom ho neočekávali. Výrobci kosmetických přípravků zvyšují účinnost čištění zubní pasty, sprchových gelů nebo produktů pro olupování přidáním velmi malých plastových kuliček (mikroplastů). Tyto mikroplastické částice jsou tak malé, že prostě procházejí čistírnami odpadních vod do řek a nakonec do oceánů.

Mikročástice jsou také výsledkem větších plastových částí rozpadaných slunečním světlem a slanou vodou. Tento postup také uvolňuje toxický koktejl z plastů, včetně karcinogenního styrolu nebo bisfenolu A, endokrinního disruptoru a neurotoxických látek. Plastové částice absorbují také organické znečišťující látky, jako jsou polychlorované bifenyly (PCB) nebo insekticid DDT. Tyto škodlivé látky dosahují koncentrací spojených s plastovými částicemi, které mohou být milionkrát vyšší než v okolních vodách.


Smrtelné důsledky pro zvířata a lidi


Mikročástice a jejich kontaminační zátěž jsou nebezpečné pro člověka požitím mořských živočichů, od nejmenších mušlí až po velké velryby, které ke svému životu potřebují vodu a potravu z moře. Tyto toxiny nejenom způsobují škodu zvířatům, ale v rámci potravinového řetězce také lidem. Na rozdíl od průmyslových zemí, které si mohou vybrat ze široké škály potravin, se mnoho lidí v rozvojových zemích spoléhá na moře jako zdroj bílkovin. To je obzvláště citlivé vzhledem k toxickému znečištění mořských živočichů.

Mořský živočich, který omylem požije plastové předměty, zpravidla umře. Například karety mořské, které se živí mimo jiné meduzami, když polknou igelitový sáček. Nespotřebitelný odpad zablokuje střevní trakt. Zvířata jsou slabší a slabší a nakonec hladoví s žaludky plnými plastu.

Plovoucí plasty jsou také smrtící pastí, když se ryby či jiné živočichové zaplétají do plastových částí, které je pomalu uškrtí, když rostou. Dospělá zvířata se často utopí, protože jejich ploutve jsou svázány plastovými řetězci.

Čísla jsou alarmující: stovky tisíc delfínů, velryb, tuleňů, mořských želv a dokonce i ledních medvědů se stali obětí plastického odpadu; Úmrtí mořských ptáků v důsledku plastických hmot se počítá v milionech.
Pokud budou tyto trendy znečištění neustále pokračovat, plastový odpad plující v oceánech převáží nad rybami žijícími v mořích do roku 2050.

Toto není žádná “zelená agitka”, určitě však podnět k zamyšlení a změně našeho chování.
Na horu