Se špičkou můžeme držet krok, řekl Milan Koláček
V neděli startuje závod Les Sables - Horta. Jak probíhají přípravy na 2500 mil dlouhou regatu a jak poučný byl první závod sezóny? O přípravě a závodu jsme si povídali s Milanem Koláčkem.
Milane, koncem týdne startuje tvůj druhý závod sezóny Les Sables – Horta. Již v neděli ses přesunul do Les Sables. Jak probíhala příprava a jak jste ty a loď na závod připraveni?
Minulý týden byl náročný. Od pondělí tři tréninky na vodě. Jednou v silnějším, v úterý a ve středu v poměrně slabém větru. Jednou s Adrienem Hardym, dvakrát s Pierrem Brasseurem. Šlo nám to. Myslím, že jsme měli dobrou rychlost. S lodí jsem tedy spokojený. Dostávám ji stále více do ruky, získávám jistotu. Ale na vodu jsem šel i v pátek. Pavel Nesvadba natáčel záběry z dronu. Vlastně to byl další trénink. Docela intenzivní trénink. A mezitím nějaké drobnější technické věci a administrace. Stále je hodně věcí na práci. V neděli jsem si pak dal sólo plavbu do Les Sables, kde bude v neděli startovat závod na Azory. Bylo to krátké, jen nějakých 100 mil. Slabý vítr, téměř zaďák. Z přístavu do přístavu za 12 hodin.
Jak to šlo na Class40 sólo?
Byly příznivé podmínky, proto jsem to chtěl využít. Dobře jsem udělal, je to ještě velký rozdíl proti plavbě ve dvou. O mnohých věcech si myslíš, že ti jsou jasné, ale jsou tam určité diference a ty ti teprve musí docvaknout. Chce to více rutiny. To se ale týká všech, protože snad nikdo letos nenajel sólo mnoho. I teď na cestě do Les Sables všichni jeli ve dvou nebo ve třech. Myslím si, že je trochu doháním.
Jak náročná je loď?
Je těžká, docela fyzicky namáhavá. Každá výměna plachet, každý obrat, to je obrovský výdej energie.
Nějaké technické potíže?
Trošku bojuji s AIS a přestala pracovat vysílačka vysílačka. To bude zřejmě jeden a ten samý problém. O to byla plavba do Les Sables náročnější, musel jsem víc hlídat provoz okolo. Navíc tu postavili obrovský větrný park, který ještě nebyl v mapě, tak o to to bylo složitější. Už zítra mě čeká security control, kontrola bezpečnostního vybavení lodi. Vše musí být v pořádku, ani maličkost nesmí chybět. Také musím na stěžeň kvůli vysílačce. Navíc se přijdou na loď podívat děti z místní školy. Bude to náročný týden, ale celkově jsem připravený.
První závod jste s Adrienem Hardym kvůli technickým problémům nedokončili. Bylo to pro tebe první ostré srovnání se světovou špičkou. Co pro tebe Normandy Channel Race znamenal a co jste si ze srovnání odnesli? Nějaká pozitiva?
No, když se ještě vrátím k Normandy Channel Race, tak určitě to byla dobrá průprava. Ostré srovnání se soupeři. Možná zpětně vidím, že jsme na to s Adrienem oba vlétli trochu jako na Figaru. Od startu na plný plyn. Tady přeci jen je loď větší a těžší. Proto ne vše se řeší jako na Figaru. Například na Figaru je třeba po každém obratu přeházet vše v lodi z boku na bok. Tady to tak důležité není. Je tu spíše třeba chránit sebe, šetřit se. Jinak se vyčerpáte velmi rychle a nezbude síla na ty důležité věci, jako je hledání ideální trasy. Jinak se nám pracovalo velice dobře a doufám, že spolu pojedeme nějaký další závod, například Fastnet. Po této stránce to vše byla dobrá zjištění. A co se týče srovnání lodě se soupeři? Je rychlá! Nemám samozřejmě srovnání se všemi a za všech podmínek, ale myslím, že s nejnovějšími loděmi držíme krok. Jen je třeba brát v úvahu, že kluci na nejnovějších lodích se s nimi také teprve učí. Hledají jejich potenciál. Zatím jsme při mnoha trénincích zvítězili. Navzdory tomu, že jsme ve třídě nováčky. V naší tréninkové skupině je přitom cca 10 lodí. Závěrem tedy ještě jedno poučení z Normandy Channel Race. Je třeba se trochu šetřit a dělat věci ve správný čas. Jinak síly ubývají velmi rychle.
Pokračování zítra.