Restart v zemi nikoho
Daniel Vodička

Restart v zemi nikoho

Vedoucí jachty Vendée Globe se blíží nejopuštěnějšímu místu na zemi. Po osmi dlouhých dnech polevilo umrtvující sevření tlakové výše a čelo závodu se znovu rozjelo. První desítku dělí od sebe necelých 400 mil. Takto vyrovnaný závod ještě nikdy nebyl.

Plavba je extrémně pomalá, někteří mohou před cílem bojovat s nedostatkem potravin. V minulém ročníku 2016 již měl vedoucí Armel Le Cléac´h za sebou Falklandy a stoupal na sever Atlantikem. Dnes mají ti nejrychlejší před sebou více než polovinu Pacifiku.

Vedoucí trio je i po uvíznutí v tlakové výši stále stejné. Yannick Bestaven udržel náskok na čele, druhý Dalin ztrácí 110 mil a třetí je stále Tomas Ruyant se ztrátou 280 mil. Další sedmici dělí jen 120 mil. 

Kdy do cíle?

Image
 Rekord závodu drží z minulého ročníku Armel Le Cléac´h a má hodnotu 74 dny a 3 hodiny. Padesátý den mu tak scházely do cíle ještě 24 dny. Jeho plavba na sever Atlantikem nebyla nejrychlejší, během ní se na něj dotáhl druhý Alex Thomson. Thomson měl v Atlantiku na počasí štěstí, Armel méně. Nešlo ale o nijak extrémně pomalý výstup Atlantikem do cíle.

Nyní se podívejme na vyhlídky vedoucí skupiny závodu letos. Na rekord Armela Le Cléac´h ztrácí vedoucí Yannick Bestaven 9 dnů. Při stejných denních výkonech jako před čtyřmi lety by Yannick protnul cílovou pásku za 83 dny.

Hlad na palubě

Někteří z vedoucí skupiny mluvili o tom, že mají zásoby na 80 dnů. Ani u těch, kteří o tom nemluvili, to asi nebude jinak. Nebyl důvod předpokládat, že závod bude o tolik pomalejší. To by znamenalo 3 dny o hladu. Respektive zredukování přídělů nyní. Samozřejmě se zdá že není problém rozdělit zásoby na 30 dnů na 33 dny. Má to svá ale…

V Jižním oceánu, kde ti nejlepší ještě pár dní poplují, je chladno a energetické výdaje jsou velké. Další potíží je nedostatek hlavních jídel. A pochutin. Závodníci nejsou zhýčkaní, ale dobrá strava zlepšuje náladu. To se hodí. Vyhlídky na hladový dojezd do cíle nemohou nikoho těšit.

Co čeká za Hornem

Image
Mys Horn by mělo čelo závodu obeplouvat v sobotu 2. ledna. Vítr by měl foukat kolem 40 uzlů. Takové standardní počasí pro tuto část planety Země. Za Hornem to vypadá na stoupačku. To by znamenalo další kompresi startovního pole. Již nyní jde o nejvyrovnanější ročník na čele, a nakonec se může stát, že v dlouhé cílové rovince na sever Atlantikem bude o vítězství bojovat 10 a možná dokonce 12 závodníků. To by bylo nevídané drama.

Výstup Atlantikem na sever má svá specifika. V Jižním Atlantiku čeká startovní pole mnoho tranzitních fází mezi systémy. To jsou místa, kde je možné mnoho získat i ztratit. Místa, kde se mění pořadí. Navíc je možné očekávat mnohem více stoupačky než v Jižním oceánu. Stoupačka je pro lodě namáhavá. A za sebou již mají dvě třetiny plavby kolem světa. Chce to plout s citem… A bude velmi záležet, kdo má loď v nejlepším technickém stavu.Kdo se na ní bude moci nejvíce spolehnout a nejvíce šlapat na plyn. 

Atlantik se zdá být cílovou rovinkou. Domácím hřištěm. 7000 mil dlouhým domácím hřištěm. Tam se ještě může leccos přihodit. Vše nasvědčuje tomu, že cílová rovinka bude tentokrát velmi dramatická.

Více se o Vendée Globe dozvíte ve středu při naší online přednášce.

Polohu lodí najdete zde.

Na horu