Proč u Serifosu sílí jižní vítr
Při plavbě od Kythnosu na severní stranu Serifosu postupně sílil vítr. Nakonec atakoval 50 uzlů. Proč tomu tak bylo?
Vítr foukal od jihu, až jihozápadu, ve středu úžiny mezi ostrovy kolem 20 uzlů. U Kythnosu byl slabší, u Serifosu výrazně silnější. Proč tomu tak bylo?
Říká se tomu konvergentní pobřeží. Vítr nad mořem a nad pevninou se u takového pobřeží sbíhají.
Grafika Lodní noviny
Změny směru větru nad mořem a nad pevninou.
K tomu musíme maličko do teorie. Kvůli tomu zde máme obrázek tlakové výše a níže. Šipky mezi útvary značí směry větru. Černá šipka značí směr větru, na který nepůsobí zemské tření. V takovém případě je směr větru rovnoběžný se směrem izobar.
Pak zde máme modrou šipku. Ta ukazuje směr větru nad mořem. Tření nad mořskou hladinou není veliké, vítr je stočen o cca 15°ve směru do tlakové níže (cyklóna - C).
Nakonec je tu šipka hnědá ukazující směr větru nad pevninou. Tření nad pevninou je velké, proto je směr větru ještě více stočen do směru tlakové níže. Může jít o stočení až 45°.
Grafika Lodní noviny
Zde je vysvětlení. U konvergentního pobřeží Serifosu se vítr nad mořem a nad pevninou sbíhá a proto sílí.
Nyní z toho vychází, že máme pobřeží, u kterého se směr větru nad mořem a nad pevninou sbíhají (konvergentní pobřeží) a rozbíhají (divergentní pobřeží).
Pokud se vítr nad pevninou a mořem sbíhá, jeho rychlost roste. U divergentního pobřeží vítr slábne.
Zde nám jako konvergentní pobřeží při jižním větru vychází pobřeží ostrova Serifos, proto zde vítr sílí.