Proč nerefovat proti větru
Na našich plavbách se často dozvídám, že mnozí jachtaři se na kurzech naučili refovat klasickou hlavní plachtu na motor proti větru. To není dobrý postup a hned vám řekneme proč. Důvodů je několik.
- K tomu, abychom mohli hlavní plachtu refovat při plavbě proti větru, je třeba plout na motor a mít zarolovanou genu. Motor je nutné nastartovat proto, že plachetnice nám proti větru nepojede. Protože v tu chvíli začne gena mlátit o stěžeň, je třeba ji zarolovat, jinak ji ničíme, a navíc nafackuje refovacímu maníkovi u stěžně.
- Plujeme-li proti větru, působí na nás nejsilnější zdánlivý vítr. Je třeba sečíst rychlost větru a rychlost lodě, která proti němu pluje.
- Při plavbě proti větru sebou ráhno mlátí nad nástavbou z boku na bok a hrozí nebezpečí, že může refovače shodit přes palubu.
- Se sbalenou genou a vyvlátou hlavní plachtou je jachta nestabilní.
Jak tedy plout při refování?
Plujeme na plachty a chceme zarefovat. Ideální je držet kurz na stoupačku, nejlépe nikoli ostrou. Při ostré stoupačce je větší riziko, že kormidelník přeostří, jachta ztratí rychlost a vzápětí odpadne. Pokud byl v té chvíli někdo u ráhna, tak nyní na něm visí a jen doufá, že vše nakonec dobře skončí.
Plujeme tedy 50 – 60°na vítr. Povolíme ráhno tak, až plachta začne flatrovat a ztratí vítr. Jachtu nadále žene vpřed gena, motor není třeba. Ráhno se bude sice klepat, ale nikoli nad nástavbou, ale vedle ní. V té chvíli je možné začít refování. Budeme-li potřebovat se dostat k outhaulu na konci ráhna, přiostříme a dotáhneme otěž, aby sebou ráhno nemlátilo, ale plachta byla nad palubou stále bez větru. Pak na konec ráhna relativně bezpečně dosáhneme.
To samozřejmě neplatí u větších moderních turistických jachet, na kterých je ráhno instalováno příliš vysoko. Tam na něj nedosáhneme ani nad kokpitem.