Proč nerefovat proti větru
Daniel Vodička

Proč nerefovat proti větru

Na našich plavbách se často dozvídám, že mnozí jachtaři se na kurzech naučili refovat klasickou hlavní plachtu na motor proti větru. To není dobrý postup a hned vám řekneme proč. Důvodů je několik.

  1. K tomu, abychom mohli hlavní plachtu refovat při plavbě proti větru, je třeba plout na motor a mít zarolovanou genu. Motor je nutné nastartovat proto, že plachetnice nám proti větru nepojede. Protože v tu chvíli začne gena mlátit o stěžeň, je třeba ji zarolovat, jinak ji ničíme, a navíc nafackuje refovacímu maníkovi u stěžně.
  2. Plujeme-li proti větru, působí na nás nejsilnější zdánlivý vítr. Je třeba sečíst rychlost větru a rychlost lodě, která proti němu pluje.
  3. Při plavbě proti větru sebou ráhno mlátí nad nástavbou z boku na bok a hrozí nebezpečí, že může refovače shodit přes palubu.
  4. Se sbalenou genou a vyvlátou hlavní plachtou je jachta nestabilní.

Jak tedy plout při refování?

Plujeme na plachty a chceme zarefovat. Ideální je držet kurz na stoupačku, nejlépe nikoli ostrou. Při ostré stoupačce je větší riziko, že kormidelník přeostří, jachta ztratí rychlost a vzápětí odpadne. Pokud byl v té chvíli někdo u ráhna, tak nyní na něm visí a jen doufá, že vše nakonec dobře skončí.

Plujeme tedy 50 – 60°na vítr. Povolíme ráhno tak, až plachta začne flatrovat a ztratí vítr. Jachtu nadále žene vpřed gena, motor není třeba. Ráhno se bude sice klepat, ale nikoli nad nástavbou, ale vedle ní. V té chvíli je možné začít refování. Budeme-li potřebovat se dostat k outhaulu na konci ráhna, přiostříme a dotáhneme otěž, aby sebou ráhno nemlátilo, ale plachta byla nad palubou stále bez větru. Pak na konec ráhna relativně bezpečně dosáhneme.

To samozřejmě neplatí u větších moderních turistických jachet, na kterých je ráhno instalováno příliš vysoko. Tam na něj nedosáhneme ani nad kokpitem.

 

Na horu