Potřebujete záchrannou vestu? 2. díl
Ještě jednou se budeme věnovat záchranným vestám, jejich nošení na palubě, údržbě a dalším věcem, které je třeba vědět. Jde sice o něco, co nejspíše nikdy nebudeme potřebovat, ale na druhou stranu nám to může zachránit život. Nám nebo našim blízkým.
Co by měla vesta obsahovat
Záchranná vesta může a nemusí obsahovat všechny doplňky, které nám ve vodě pomohou přežít. Více informací najdete na stránkách firmy fas yachting. Informace o vestách jsou konkrétně zde. V první řadě jde o již zmíněný samonafukovací spouštěcí mechanismus. Pracuje na dvou principech. Dražší je hydrostatický. Spouštěč probodne bombičku s plynem ve chvíli, kdy je vystaven určitému tlaku. Druhý typ spouštěcího mechanismu pracuje na chemické bázi. Mořská voda rozpustí pilulku, která brání propíchnutí plynové bombičky. Tento mechanizmus má jednu drobnou nevýhodu. Na lodi, která je hodně „mokrá“, jako jsou některé lodě závodní, se vesta může nafouknout ve chvíli, kdy se ke spouštěči dostane voda. Plujeme za špatného počasí v noci, vlny kolem, obavy jestli jachta vše vydrží a najednou rána a nafoukne se vesta. To nikomu na klidu nepřidá.
Aktivace nafouknutí musí být možná i ručním spouštěním a vesta vybavena i ventilkem k dofukování pusou. Spouštěcí mechanismus a bombičku je dobré občas zkontrolovat.
Doplňkem záchranné vesty bývá světlo, které se automaticky spustí při kontaktu s vodou. Často nebývá součástí dodávky a je třeba ho dokoupit. Píšťalka je na druhou stranu standardní výbavou. Vesta musí být dále vybavena reflexními pásky, které usnadní hledání v noci. V neposlední řadě by měla obsahovat i popruhy, které protáhneme mezi nohama a zajistí vestu tak, že se nesveze do polohy, kdy by neplnila svoji funkci.
Výhodou samonafukovací vesty jsou navíc již zmíněné psí kšíry. Za špatného počasí není nutné si navlékat psí kšíry zvlášť, stačí záchranná vesta spojující obě funkce.
Mnohé moderní vesty jsou dnes vybaveny průhlednou kapucou, která ochrání hlavu a umožní nám ve vlnách lépe dýchat. Na záchranné vestě může být našito také oko, za které je možné tonoucího vytáhnout.
Sami bychom neměli zapomenout si vestu podepsat a to nejen jménem lodi, ale i přidělenou značkou. Výrazně to usnadní práci záchranářům.
Kdy vestu nosit
Otázkou samozřejmě je, kdy máme vestu nosit. Vždy? Za špatného počasí? V zimě? Nebo jen v noci? Protože je velmi těžké stanovit, od jaké chvíle ji máme nosit, je asi nejlepší si říci, že vždy. Pokud takové pravidlo nemáme, nemusíme mít vestu oblečenu ve chvíli, kdy ji budeme potřebovat. Neoblečeme si ji na klidném moři, neoblečeme si ji ani s příchodem noci. Začne se zhoršovat počasí, ale stále to na vestu nebude. Nakonec již může být pozdě.
Proto je lépe nosit vestu stále. Vím, že se to může zdát zbytečné, lidský život však občas visí jen na vlásku. Pokud si zvykneme vestu nosit, nebude nám to již připadat přehnané. Udělejme raději výjimky ze stálého nošení, než opačný extrém, kdy samo oblečení vesty se stane výjimečnou událostí. Výhodou je navíc i to, že nemusíme za horšího počasí nezkušenou posádku do vesty oblékat. Pokud mají nováčci na palubě špatný pocit ze situace na moři za horšího počasí, povel k oblečení vest jim na klidu nepřidá. Panika na palubě pak znesnadňuje řešení složitějších situací.
Jak kontrolujeme funkčnost vesty
Vestu pomalu rozložíme. Dáme si pozor na to, jak byla složena, aby bylo možné ji složit znovu. Mechanizmus automatického nafukování je uschován pod plastovým krytem. Expirace aktivátorů je uvedena většinou přímo na aktivátoru (viz foto automatického aktivátoru Plastimo a Hammar). Některé značky nemají chemickou tabletu integrovanou a mění se pouze tabletka. Expirace je v tom případě tištěna přímo na ní. Při zakoupení nové vesty je většinou expirace cca 3 roky, ale aktivátor je funkční i po uplynutí této doby. Prověříme, není-li plynová bomba již použitá. Pokud ano, poznáme to podle propíchnutého uzávěru. Na plynové bombičce je dále vyznačena její hmotnost a hmotnost náplně. I když není uzávěr propíchnut, zvážíme ji a pokud je diference do 2 gramů, je vše v pořádku. Dalším nepřítelem plynové bombičky může být koroze. Je-li hodně zkorodovaná, vyměníme ji. Než našroubujeme bombičku zpět do spouštěcího mechanizmu, přesvědčíme se, že jehla, která má bombičku propíchnout, je uschována uvnitř, aby při našroubování nepropíchla bombičku a neznehodnotila ji.
Prohlédneme materiál, ze kterého je vesta vyrobena, není-li nikde porušen. Pečlivé kontrole podrobíme také všechny švy na vestě a vše, čím vestu na těle upevňujeme. Kontrolu můžeme provést také u světel, kterými jsou vesty vybaveny. Na způsob kontroly se zeptáme prodejce. Navíc bývá na světlech uvedena doba expirace.
Chceme-li vyzkoušet, jestli vesta neuchází, nafoukneme ji ventilkem na dofukování ústy a necháme 24 hodin nafouknutou. Pak ji jednoduše stejným místem vyfoukneme.
Potřebuji vestu?
Každý nakonec stojí před rozhodnutím, jestli vestu potřebuje. Vždyť se bez ní tak dlouho obešel. Opět bych použil paralelu se záchrannými pásy v automobilu. Dříve se jezdilo bez nich, dnes již je standardní se připoutat. A taky většina řidičů pásy nikdy nepotřebovala.