Podjezd pod mostem
Podjezd s plachetnicí pod mostem je vždy událostí znervózňující. Vejdeme se, nevejdeme? Jak získat jistotu?
Tato otázka se může někomu zdát na moři nedůležitá, ale jen v Chorvatsku se podjíždí mostů několik a navíc nejde jen o mosty, ale také o natažená elektrická vedení. Jde tedy o otázku důležitosti téměř nejvyšší.
Co je v první řadě třeba vědět, je výška stěžně lodi. Ale pozor. Pokud uvede výrobce, že výška stěžně je 20 metrů, ještě to neznamená, že pod 20,5 m vysokým mostem projedeme. Nesmíte zapomenout na antény, windmetry, větrné korouhvičky či hromosvody, které jsou na vrchu nainstalované. Přidají nám nejméně metr. To znamená, že ze 20 metrů je 21 metr. Dále by to chtělo připočítat také určitou rezervu. Výška hladiny může vlivem povětrnostních vlivů kolísat, náš výpočet výšky hladiny také nemusel být zcela přesný. Kolik rezerva bude? Solidní jistotou bude 10 % z celkové výšky. To znamená, že bychom se neměli pustit pod most, který je nižší než cca 23 metrů. V přílivových vodách s velkým rozdílem hladin je lepší brát rezervu větší.
Jak zjistíme, jak je most vysoký? Tento údaj najdeme na mapě. U mostu či kabelu je uvedeno číslo, které říká výšku. Například u mostu na ostrov Krk nedaleko Rijeky je výška 50 m.
Důležité je také vědět, k čemu je výška vztažena. Na chorvatských mapách je uvedeno, že výška je od střední hladiny moře. To znamená, že při přílivu, který není v Chorvatsku veliký, ale nějaký je, může být podjezdová výška nižší. Svoji roli zde také mohou hrát meteorologické vlivy, proto je dobré počítat s již zmíněnou rezervou.
V přílivových vodách v Evropě se nyní podjezdová výška mostů uvádí k HAT (Highest astronomical tide). Jde o nejvyšší hladinu za přílivu. Ani zde však nejsou započítány extrémní meteorologické vlivy. V extrémních případech tedy i tak může být podjezdová výška menší.