Není soudruh jako soudruh
Jsme web o lodích a jachtingu. Přesto se nyní pustíme do tématu, které s tím na první pohled souvisí jen málo. Pouze na první pohled. Téma se jmenuje Bureš a dovolená na Krétě.
Nejprve reálie. Premiér České republiky se už nějaký pátek jmenuje Andrej Babiš. Přezdívku Bureš, kterou budeme kvůli stručnosti nadále používat, dostal od svých blízkých přátel z STB v osmdesátých letech minulého století.
Od března v ČR bojujeme se zákeřným virem Covid 19. Podle oficiálních čísel se od té doby nakazilo přes 17000 občanů ČR, 386 z nich zemřelo (zdroj zde). Jednou ze zbraní v tomto boji bylo i uzavření hranic ČR. Důvodem bylo, dle vysvětlení vedení státu, že venku na nás číhá nebezpečí, tedy koronavirem prolezlí občané jiných států, kteří by chorobu chtěli rozšířit i k nám. Proto jsme my nemohli ven a oni nemohli k nám.
Později se brány otevřely, ale premiér Bureš nadále trval na tom, že bychom neměli jezdit za hranice, neměli bychom se vydávat do ciziny, kde na nás číhá smrt. Měli bychom trávit dovolenou doma, v České republice, v bezpečí… Podporovat vlastní ekonomiku.
Nebudeme se nyní pouštět do dohadů, jestli je bezpečněji u nás, nebo v Itálii, která má v přepočtu méně nakažených na počet obyvatel než my. Problém je někde jinde.
Jak je možné, že muž, který vyzývá občany ČR k tomu, aby nejezdili za hranice a strávili dovolenou doma, který chce napumpovat 2 miliardy z veřejných peněz do reklamy na dovolenou v ČR, který tvrdí, že pro občany ČR je za hranicemi nebezpečno a který maká pro občany ČR ve dne i v noci, si odjede v době, kdy má Česká republika nejvíce nakažených koronavirem v historii, na dovolenou na Krétu?
Zdá se mi to, nebo premiér Bureš káže vodu, ale pije víno? Pro plebs je tu Kutná Hora, já se válím s Monikou na Krétě? Vy zůstaňte sedět na prdeli, já mám pěknou dovolenou? Vypadá to jako nezměrné pokrytectví, nebo to je nezměrné pokrytectví? Vadí takové chování voličům, nebo jsou schopni spolknout i exkrement, když se řekne, že je to fajnová kobliha?
Nejde zde o to, že by člověk nepřál rodině Burešovic nějakou to dovolenku. To vůbec ne! Ale řeči o tom, jak se nemá nikam jezdit, jsou hřeby do rakví mnoha cestovek, společností prodávajících chartery, mnoha dopravců a kdovíkoho dalšího. Chtěl bych vědět, jestli opravdu dochází k likvidaci těchto firem proto, že cesta do zahraničí pro nás představuje riziko, nebo je to jen proto, že se to někomu hodí politicky do krámu?
Já vím, všechno má své důvody...
Třeba si to zaplatil už před rokem…
A Monika? Může Monika běhat v nových plavkách po Kutné Hoře?
A asi to také tolik neopaluje. V Kutné Hoře…
No a Bureš si přeci potřebuje odpočinout. Ráno už ve čtyři nemůže zabrat. Hlavou se mu honí starosti občanů ČR. Jak pomoci tu a onde. Kam poslat 500 miliard, které jsou na rozdávání. Jak vytvořit obecné blaho úřednímu šimlu navzdory?
Za to si přeci zaslouží dovolenou na Krétě, nebo ne? Sami přeci musíte uznat, že vaše dovolené na jachtách jsou nezasloužené. Musíte již léta vědět, že jsou nezasloužené. Že nedřete jako Bureš. A že nyní vystavujete celé vaše okolí nebezpečí nákazy čínským morem. Po návratu.
Na rozdíl od Bureše. Který se zasloužil! A nenakazí…
„Je to prostě tak, soudruzi! Máme tu zasloužilé soudruhy a soudruhy, kteří se nezasloužili. Soudruzi, nemůžeme všem soudruhům měřit stejným metrem!“