Nejen „antický počítač“. Vrak z Antikythery vydá další poklady
Jan Koukal

Nejen „antický počítač“. Vrak z Antikythery vydá další poklady

Vrak starověké římské, která ztroskotala u řeckého ostrova Antikythera, se zkoumá již více než 120 let. Nedávno naleziště navštívil mezinárodní tým archeologů, potápěčů, inženýrů a dalších vědců, kteří ohlásili pokrok v poznávání struktury místa, samotného vraku a jeho nákladu starověkého luxusního zboží.

Vrak lodi pochází z prvního století před naším letopočtem a kvůli nalezeným artefaktům se stal velmi významným. Byl objeven v roce 1900 a v průběhu let vydal mnoho pokladů - například bronzovou sošku Antikythera Ephebe či sbírku luxusní keramiky. Nejznámější je však takzvaný Mechanizmus z Antikythery, někdy nazývaný antickým počítačem, který patří k nejslavnějším archeologickým nálezům všech dob (ne nadarmo hraje podstatnou roli v posledním pokračování filmové série Indiana Jones). Tento mechanický strojek byl navržen tak, aby sledoval datum a důležité opakující se události, včetně zatmění Slunce a Měsíce. Názorně tak popisoval jevy, které církev v Evropě popírala a jejich hlasatele přísně trestala ještě 1600 let po ztroskotání lodi.

Cílem letošních vykopávek bylo lépe pochopit okolnosti potopení plavidla. Tým zkoumal polohu vraku, jeho možnou trasu a náklad. Všechny nálezy byly zdokumentovány v digitálním mapovém systému, který obsahuje všechny známé nálezy ze ztraceného plavidla od jeho objevení v roce 1900.

Práce se zaměřily na oblast, kde byly loni po odstranění balvanů nalezeny části velkých mramorových soch. Tým objevil kosti nejméně jedné oběti ztroskotání spolu s artefakty typickými pro toto místo: úlomky mramorových soch, keramiky, skleněného nádobí a měděné slitiny, olova a kusy dřevěné konstrukce lodi. Mezi nalezenými mramorovými úlomky je i jeden, který pravděpodobně patří hlavě ze sochy Hérakla, jež byla nalezena při loňských vykopávkách.

V novějších vrstvách sedimentů tým objevil také fragmenty keramiky z pozdější doby, což naznačuje přítomnost dalšího vraku lodi z doby rané Byzance.

Práce vedl tým z Ženevské univerzity (UNIGE) a z Ephorate of Antiquities of Piraeus. 

Na horu