Na zaďák s moderní charterovou jachtou
Jak plout na zadní vítr s moderní charterovou jachtou bez genakru? Na motýla je to nestabilní, gena je malá a bez spinakerového pně poletuje z boku na bok. Bez hlavní plachty zase chybí výkon.
Chceme-li plout na plachty, nezbyde nám než halzovat po větru. Plujeme na boční vítr, odpadáme a povolujeme plachty. Odpadáme do chvíle, než se gena schová za hlavní plachtu. Poznáme to podle toho, že gena ztratí vítr a začne padat. V té chvíli mírně vyostříme a jsme na víceméně optimálním kurzu po větru, kterým můžeme plout.
Stejně jako při křižování proti větru po čase uděláme obrat, samozřejmě halzu a najdeme si ideální kurz na druhý bok.
Při takové plavbě musíme mít buď pozorného kormidelníka, nebo použijeme autopilot. V takovém případě volíme tzv. WIND mód, tedy windpilota. Najdeme-li správný kurz vůči větru, autopilot ho bude spolehlivě držet.
Pokud chcete plout k cíli co nejrychleji, zadejte si do mapového plotteru waipoint, nastavte ho jako cíl a sledujte VMG. Při ladění ideálního kurzu uvidíte, kdy budete mít nejvyšší VMG, tedy rychlost přibližování se k cíli.
Poznámka ke starším jachtám
Starší jachty obvykle měly mnohem větší genu (cca 130 %), navíc bývaly vybaveny spinakerovým pněm. Proto přicházely v úvahu dvě možnosti. Pokud chceme plout bez starostí, vytáhneme pouze genu a plujeme po větru. Plachta je mnohem větší než moderní geny a loď má dostatečný výkon.
Druhou možností je plavba na motýla. Díky spinakerovému pni je možné genu rozepřít o stěžeň a plavba na motýla je stabilní.