Na 4 metrech kolem světa
Francouz Yann Quenet se pomalu blíží domů. Na palubě minijachty vlastní výroby jej čeká poslední úsek plavby kolem světa - Atlantik. Třiapadesátiletý Bretonec strávil skoro tři roky na palubě lodi, na níž by běžný smrtelník vydržel sotva pár minut.
Quenet má malé věci rád. Ve své malé loděnici se specializuje na stavbu malých jachet. Ty jsou ale určené k dosahování velkých cílů. Pevnost konstrukce je předurčuje k využití na otevřeném moři. Lodě Quenet staví podle vlastních návrhů. To je případ jeho nynější 14stopé (4,26 m) lodi Baluchon i předchozí jachty Skrowl, podobné miniatury, na níž v roce 2015 uskutečnil neúspěšný pokus o přeplutí Atlantiku.
Ten měl tehdy krátkého trvání. Quenet vyplul z La Coruni, kam loď dopravil z Francie. Asi 450 mil od Madeiry ho zastihla vichřice, kterou loď zdánlivě dobře zvládala, protože plula po větru. Quenet usnul v kajutě, a když se probudil, plaval ve vzduchové bublině v zaplavené kajutě pod "stropem", jímž bylo dno převrácené jachty, s automaticky nafouknutou záchrannou vestou.
Poté, co se zorientoval v nových pořádcích, kdy nahoře bylo najednou dole a vlevo bylo vpravo, se mu podařilo aktivovat EPIRB bóji. Poté chtěl v kokpitu převrácené lodi nafouknout záchranný ostrůvek s předpokladem, že nafukování ostrůvku by mohlo loď otočit, ale to se nedařilo. Bylo mu jasné, že bude muset z lodi vyplavat na hladinu. Sbalil jídlo a pití a jednu botu, která zrovna plavala okolo.
Když se vynořil, viděl ve světle baterky zkázu Skrowlu - stěžeň i plachty plavaly volně kolem trupu. S maximálním vypětím se vyškrábal po kluzkém trupu nahoru, aby nebyl ve studené vodě.
Netrvalo dlouho a zahlédl světla proplouvající lodě. Snažil se zprovoznit vysílačku, ale marně, a tak světla brzy zmizela. Quenet už propadal panice, když zahlédl "červenou a zelenou" a kužel světla z obřího světlometu. Vzpomněl si, že aktivoval EPIRB a nemohl uvěřit, jak obrovská loď mu připlula na pomoc.
Poté, co se za dosti dramatických okolností dostal na palubu, posádka se k němu chovala jako ke králi a Queneta povznášel vyplavený adrenalin. Zároveň se obával, že po návratu jej ztráta Skrowlu uvrhne do deprese, při tom však už v hlavě rýsoval návrh Baluchona.
Poučen tímto dramatem se rozhodl, že Baluchon bude nepřevratitelný. Po několika letech práce se s hotovou minijachtou na jaře roku 2019 vydal po souši do Lisabonu, odkud plul na Kanárské ostrovy a přes Guadeloupe do Panamy. Další zastávkou bylo Tahiti. Na "poznávací zájezd" po polynéských ostrovech navázal 2500mílovou, 32denní plavbou bez přestávky do Nové Kaledonie.
Pak chtěl doplout do Austrálie a celý kontinent přejet s lodí na vleku. Jenže mezitím propukla naplno koronavirová pandemie a proticovidová opatření u protinožců mu to neumožnila, a tak se odhodlal k dalšímu husarskému kousku - z Nové Kaledonie na Réunion, 77 dní non stop. Problém byl, že taková plavba vyžadovala víc zásob, než se do lodi vejde, proto Quenet omezil zásoby vody a cestou chytal dešťovku.
Jižní Afriku projel s lodí na přívěsu po souši a asi se mu natolik zastesklo po moři, že ze Svaté Heleny pokračoval do Brazílie. Nyní je tedy před ním poslední úsek - zpět do Evropy chce dorazit koncem července. Zájemci mohou sledovat, jak se mu to daří.