Jaké bylo Rio očima našich?
Daniel Vodička

Jaké bylo Rio očima našich?

Dnes končí olympijské hry v Riu a skončila také olympijská regata, jíž se účastnili i tři čeští jachtaři. Do medailové rozjížďky se nikomu z nich postoupit nepodařilo, avšak dvanácté místo Veroniky Kozelské Fenclové je skvělý výsledek.


Jachtaři závodili v zátoce Guanabara, nad níž se rýsuje impozantní skalní masív – Cukrová homole (Pão de Açúcar). Marina da Glória, kde se odehrávala olympijská regata, se nachází nedaleko centra města v blízkosti letiště Santos Dumont. Po doladění počátečních nedostatků vše proběhlo v pohodě. Hodně se v médiích psalo o špinavé vodě. Je pravda, že často byly ve vodě vidět odpadky a voda někdy zapáchala splašky z okolních obytných zón. Na druhou stranu organizátoři před rozjížďkami vysílali speciální lodě, které odpadky sbíraly. A jachtaři? Ti se soustředili na své výkony a špinavou vodu během regaty již nevnímali.

Český tým tvořili Veronika Kozelská Fenclová na Laseru Radial, Viktor Teplý na Laseru a Karel Lavický ve třídě RS:X. Veronika se na olympiádu kvalifikovala již před dvěma roky a v Riu absolvovala nejvíc tréninkových dní. Jezdila sem v pravidelných intervalech již od loňska. Viktor Teplý se kvalifikoval letos na jaře, takže stihl jen jeden delší trénink. A surfař Karel Lavický se o účasti v Riu dozvěděl jako náhradník na poslední chvíli, takže přiletěl až těsně před olympijskou regatou.

Veronika Kozelská Fenclová těsně za desítkou 
Foto Sailing Energy/World Sailing

Foto Sailing Energy/World Sailing

Veronika Kozelská Fenclová

Ve druhé rozjížďce si připisuje sedmé místo, což bude její nejlepší dojezd z celé regaty. Do desítky pronikne ještě třikrát. Dlouho se v ní drží i v celkovém pořadí. Až nepovedené zaďáky poslední den rozhodnou, že se do medailové rozjížďky nepodívá. Končí dvanáctá, pouhé čtyři body od první desítky. I tak je to výborný výsledek. 

Finálová rozjížďka určí komu připadnou medaile. Zlato bere Nizozemka Marit Bouwmeester, stříbro putuje do Dánska zásluhou Anne-Marie Rindom a bronz získává Annalise Murphy. 

Veronika letěla hned po skončení svého vystoupení speciálem do Prahy a pak vrtulníkem na Lipno. „Let vrtulníkem s ostatními sportovci jsem si opravdu užila, spěchala jsem z Ria domů hlavně za svým tříletým synem Matýskem, kterého jsem neviděla od 5. července,“ uvedla. „První desítka byla opravdu kousek, takže trochu zklamání tady je, ale když se podívám na své výsledky za poslední rok, tak dvanácté místo je dobré. Předjela jsem mnohé kvalitní soupeřky. Některé, třeba Marit Bouwmeester nebo Evi van Acker v Riu na rozdíl ode mě trénovaly tři roky. S nimi se pak těžko můžu srovnávat. Trochu mě mrzí, že nebyl den nebo dva slabší vítr, že by se pořadí v rozjížďkách víc promíchalo. Pro mě bylo velké překvapení, že byl olympijský závod tak větrný,“ hodnotila olympijskou regatu. „Vítr se ale hodně lišil na jednotlivých okruzích. Jeden den foukal silný vítr venku na moři a vevnitř v zátoce nefoukalo skoro vůbec. My jsme na okruhu o kousek dál vyvažovali, a když jsme se vraceli na břeh, viděli jsme surfaře, jak tam pumpují v bezvětří. Přitom okruhy byly kousek od sebe.“ 

Co bude dál zatím Veronika neplánuje. Chce si užít odpočinek s rodinou. „Nejdříve půjdeme s Jakubem na testy zjistit, zda jsme oba zdraví, a pak se uvidí, co dál. Nic mě netlačí. Žádná jiná česká závodnice nečeká, až skončím, aby zaujala mé místo. Takže mám na rozhodnutí čas,“ plánuje.

Viktor Teplý zápasí ve vlnách

Foto Sailing Energy/World Sailing

Foto Sailing Energy/World Sailing

Viktor Teplý

Když na otevřeném moři fouká v nárazech až 25 uzlů a vlny dosahují až čtyř metrů, Viktor zajede svůj nejlepší výsledek. Skončí v jedné rozjížďce na 13. místě. „V silném větru je jachting na Laseru hodně fyzicky náročný. Mnozí se před olympiádou snažili zhubnout, protože se očekával převážně slabý vítr, ale v naší třídě je opak pravdou,“ vysvětluje Viktor. 

Celkově končí na 28. místě. „Za čtyři roky v Tokiu bych chtěl být v první patnáctce. Do Tokia se pokusím kvalifikovat již v roce 2018 v Dánsku,“ plánuje. Ve třídě Laser přišel o zlato v medailové rozjížďce do té doby jasně vedoucí Chorvat Tonči Stipanovič. Předstihl ho Australan Tom Burton, třetí byl Novozélanďan Sam Meech.

Karel Lavický ztrácí ve slabém větru

Foto Sailing Energy/World Sailing

Foto Sailing Energy/World Sailing

Karel Lavický

Rozjížďky třídy RS:X se převážně konají v zátoce Guanabara, kde často nefouká, i když ostatní třídy na moři jezdí v pěkné bríze. Jednou vyplouvají také surfaři na otevřené moře. Ale vítr opět nepřichází. Závodí se ve dvoumetrových vlnách, všichni pumpují ze všech sil, aby získali nějakou rychlost. Karel má rád silný vítr, s těmito podmínkami se vyrovnává těžko: „Slabý vítr a k tomu velké vlny, to mi nikdy nesedělo. Ale jsem spokojený, že jsem vylepšil výsledek z Londýna, přestože jsem zde vlastně vůbec netrénoval. Užívám si atmosféru her, chodím fandit ostatním sportovcům, je to velký zážitek,“ pochvaluje si a také plánuje kvalifikaci do Tokia.

Karel skončil celkově na 31. místě, čímž o pět pozic vylepšil své umístění z Londýna. Třídu RS:X vyhrál Nizozemec Dorian Van Rijsselberghe, druhý byl Brit Nick Dempsey a třetí Francouz Pierre Le Coq. Mezi ženami zvítězila Francouzska Charline Picon, před Číňankou Peinou Chen a Ruskou Stefaniyi Elfutina.

Británie má páté zlato v řadě
Ve třídě Finn Giles Scott už mohl do finálové rozjížďky vyrazit v klidu, zlato měl jisté už před ní. Stříbrnou příčku udržel Slovinec Vasilij Žbogar, naopak na třetí místo si pomohl finálovým vítězstvím Američan Caleb Paine. Britové tak berou již páté zlato za sebou – od roku 2000, kdy třídu Finn vyhrál Iain Percy, pak na něj třikrát v řadě navázal Sir Ben Ainslie.

V 54 letech a s jednou plící zlatý

Čtyřiapadesátiletý jachtař Santiago Lange z Argentiny triumfoval ve smíšené posádce s Cecilií Carranza Saroli na katamaranu třídy Narca 17 a postaral se o senzaci – nejenže byl nejstarším účastníkem olympijské regaty, navíc závodí jen s jednou plící. Druzí skončili Australané Jason Waterhouse a Lisa Darmanin. Obzvlášť silnou příchuť má bronz Thomase Zajace a Tanji Frank pro Rakousko, které získalo první medaili z letních olympijských her od 15. srpna 2008.

Zlato pro Brazílii

Ve třídě 49er bylo o zlatu rozhodnuto celé dvě rozjížďky před koncem závodu. Brali jej Novozélanďané Peter Burling a Blair Tuke, kteří vládnou této třídě již dlouhou dobu. Jsou čtyřnásobní mistři světa a v Londýně vybojovali stříbro. Stříbro v Riu získali Australané Nathan Outteridge a Iain Jensen a bronz zbyl na Němce Erika Heila a Thomase Ploessela. V dámské verzi tohoto moderního skifu 49erFX se radovaly domácí závodnice Martine Grael, jejíž slavný otec Torben Grael získal v minulosti pro Brazílii pět olympijských medailí, a Kahena Kunze, které ve finálové jízdě porazily stříbrné Novozélanďanky Alex Maloney a Molly Meech o pouhé dvě vteřiny. Třetí skočily Dánky Jena Hansen a Katja Salskov-Iversen.

Známí Chorvati na nejvyšším stupínku

Ve třídě 470 zajistili druhou medaili pro Chorvatsko Šime Fantela a Igor Marenič, a to hned zlatou. Stříbro putuje do Austrálie zásluhou Mata Belchera a Willa Ryana a bronz vybojovali Řekové Panagiotis Mantis a Pavlos Kagialis. Brotky Hannah Mills a Saskia Clark si zajistily vítězství v této třídě mezi ženami již před medailovou rozjížďkou. O zbylé dvě medaile se v ní svedla tuhá bitva, kterou pro sebe rozhodly Novozélanďanky Jo Aleh a Polly Powrie, které získaly stříbro. Bronz mají Francouzky Camille Lecointre a Hélène de France.

Veškeré výsledky najdete zde.

Na horu