Jaká je cena lidského života?
Daniel Vodička

Jaká je cena lidského života?

V Atlantiku jihovýchodně od Newfoundlandu probíhá extrémně náročné pátrání po ponorce s pětičlennou posádkou. Šance na úspěch minimální. Na území velkém jako Belgie, do hloubky 4000 metrů. Hledá se plechovka dlouhá 6,5 metru. A času není nazbyt.

Tragický výlet k vraku Titaniku sleduje od neděle velká část světa. V Hollywoodu již jistě vzniká scénář.

Nechci si představovat, co se v ponorce děje. Není strašná smrt, ale umírání. Dlouhé umírání. Tam dole posádka 4 dny ví, co ji čeká. Ne, nechci na to myslet…

Podívejme se však na to, jak se pětice do této situace dostala. Jde o nudící se miliardáře, kteří hledali něco, co nikdo v jejich okolí nemá? Tak se potápí k vraku, který přinesl ošklivou smrt tisícům nešťastníků? Nevím, nehledal jsem jejich minulost. Ale asi ano. Kdo jiný by si takový výlet mohl zaplatit. A pak tam byla posádka ponorky. Ti věděli, proč to dělají. Byli za to (zřejmě dobře) placeni. A jak vyplynulo z rozhovoru s kapitánem ponorky, uvědomovali si riziko, které podstupují.

Nyní na místě pročesávají oblast nejdokonalejší průzkumné lodě západního světa. Pět lodí včera, dnes deset. Kolik stojí hodina práce podobné lodě? Kolik stojí pátrací letadla, podvodní roboty, lidé asistující na pevnině… Ti všichni hledají jehlu v kupce sena. Přitom nejde jen o to, nalézt v několikakilometrové hloubce potopenou plechovku, ale také ji vytáhnout na hladinu. Ze 4 km to nebude žádná legrace. A čas běží…

Kdo pátrá po ponorce

Deep Energy, jedna z největších a nejvýkonnějších lodí na pokládání podmořských kabelů je na místě od úterý.

Polar Prince, bývalý kanadský ledoborec, dnes expediční loď. Jde o podpůrnou loď k výpravám k Titaniku. 

Horizon Arctic, výkonná offshore support vessel. Loď má na palubě techniku určenou k podvodnímu pátrání a zařízení US Navy Flyaway Deep Ocean Salvage System, který je určený k vytahování velkých a těžkých předmětů z hlubin.

Atlantic Merlin, servisní loď určená pro podvodní práce AHTS (anchorhandling tug).

CCGS John Cabot, loď kanadské pobřežní stráže, která je vybavená výkonnými sonary pro výzkum rybích populací.

CCGS Terry Fox, težký ledoborec kanadské pobřežní stráže.

CCGS Ann Harvey, servisní loď kanadské pobřežní stráže s helikoptérou a pátracím vybavením.

Skandi Vinland, offshore support vessel vybavená drony pro podvodní pátrání.

L´Atalante, francouzská výzkumná loď je připravena se zapojit na vyžádání.

Glace Bay, kanadská vojenská loď vybavená dekompresní komorou.

Na druhou stranu se podívejme na pobřežní vody kolem severní a západní Afriky. Týdně v nich tonou desítky a možná stovky uprchlíků z Afriky a Asie. Chtějí se dostat do Evropy. Někteří utíkají z obavy o svůj život, důvod ostatních je snadno pochopitelná cesta za lepším. Umírají v moři podobně ošklivě jako posádka ponorky, ale až na výjimky to nevyvolá ani pozvednutí obočí. Pokud jich nejsou stovky najednou, nezajímá to média a nezajímá to ani většinu Evropanů. Někteří jsou dokonce ochotni veřejně prohlásit, že je na topící se uprchlíky třeba kašlat.

Prostředky vynaložené na pátrání po ponorce by zachránily ve Středomoří tisíce uprchlíků. Nebo by stačily na zlepšení jejich života v zemích, ze kterých pochází.

Jenomže… Bohužel nejsou tak zajímaví. Myslím ti uprchlíci.

Na horu