Co to je?
Studená fronta je rozhraní dvou vzduchových mas. Teplé a studené. I když se nám to nezdá možné, dvě vzduchové masy nemají tendenci se mísit. Zůstávají oddělené. A rozhraní je frontou. Vpředu je vzduch teplý a za ním vzduch studený. Jde jednoduše o hranici mezi dvěma partami. Jedna preferuje teplo a druhá zimu. Na takovém rozhraní to musí vřít.
Co se bude dít?
A taky že vře. Máme teplý vzduch a ten začne být vytlačován vzduchem studeným. Teplý vzduch je lehký a studený těžký. Proto se bude tlačit studený vzduch pod teplý. Co bude v té chvíli dělat teplý vzduch? Bude stoupat vzhůru. Při stoupání vzhůru se ochlazuje a přitom stoupá jeho relativní vlhkost. Jakmile dosáhne vlhkosti 100 %, začne docházet ke kondenzaci vodních par. Vzniká mohutná oblačnost. Při kondenzaci se navíc uvolňuje velké množství energie. To je energie, jejíž výboje můžeme vidět v bouřkách na frontě ve formě blesků.
Ano, na frontě se objevují silné bouřky, tedy oblaka typu cumulonimbus. A ty jsou spojeny s nebezpečnými jevy, jako je silný nárazový vítr měnící směr a snížená viditelnost vlivem srážek. Ať už v jakékoli formě.
Před frontou, na frontě, za frontou
| |
Před frontou |
Na frontě |
Za frontou |
| Tlak |
Před frontou klesá |
Rychlý pokles, po přechodu rychlý růst |
Postupně rostě |
| Oblačnost |
CI, Cs, Cb |
Cb |
Cu |
| Vítr |
Sílí, stáčí se vlevo |
Poryvy, prudké stočení vpravo |
Vítr nadále poryvový |
| Srážky |
Bez srážek |
Hustý déšť, přeháňky, kroupy |
Přeháňky a ustávání |
| Dohlednost |
Snížená |
Dobrá, kromě srážek |
Kromě srážek velmi dobrá
|
Jak poznáme studenou frontu?
Hledat budeme na synoptické mapě. Studená fronta je značená čarou s modrými trojúhelníčky ve směru pohybu fronty. Co když synoptickou mapu nemáme a máme jen mapu, na které je znázorněn pouze vítr? Potom je studená fronta tam, kde v tlakové níži dochází k prudké změně směru větru. To je brázda nízkého tlaku a fronty jsou brázdami nízkého tlaku.
někteří namítnou, že ne každá brázda je fronta. A máte pravdu. Ale nevadí. I když brázda frontou není, chová se podobně. A pro nás je důležité, jak se to tváří na hladině. Proto jestli jde o frontu, nebo se to jen podobně chová, nám může být jedno. Vždy si musíme dát pozor.
Kdy fronta přijde?
Můžeme se podívat například na chorvatského Aladina (meteorologický model). Uvedeme si příklad: Na obrázku ze 1200 vidíme šipky větru od jihozápadu. V 1500 již má vát severozápad. Co to znamená a jakých chyb se nedopouštět?
První častá chyba je v tom, co znamená 1200. To je přeci jasné, znamená to poledne, ne? Ne tak docela. Za číslem je zkratka UTC. Coordinated Universal Time je univerzální čas. My musíme připočítat hodinu na časové pásmo (jsme na Jadranu) a hodinu na letní čas. 1200 tedy znamená v létě 1400.
Druhá chyba nastává v tom, že pokud na obrázku ve 12 fronta nebyla a v 15 už je vítr změněn, počítají někteří, že fronta dorazí v 1500 (resp. v 1700 místního letního času). Samozřejmě může. Ale také může dorazit o 3 hodiny dříve ve 1201. Má tedy dorazit v rozmezí 1200 – 1500 UTC.
Ani to ale nemusí být pravda ve skutečnosti. Může dorazit dříve, ale i později. Jde jen o předpověď. S tím počítejte.
Hurá do fronty! Nebo být opatrný?
Už vím, že jde fronta. Mám do ní radostně vlétnout, protože bude sranda? Nebo raději opatrně? Být připraven na nejhorší?
Druhá možnost je správně. Fronta je minimálně nepříjemná. Někdy může být I nebezpečná. S tím bychom měli počítat. Přistupujme k ní s respektem.
V příštím díle si řekneme, jak se projíždí fronta při závodě.