ČANY LANEX Cup v cíli
Daniel Vodička

ČANY LANEX Cup v cíli

Závěrečná část závodu posádky hodně prověřila. Relativně teplé a slunné počasí s proměnlivým větrem vystřídal nástup silného severozápadního větru stáčejícího se postupně k severu. Oblast mezi Bornholmem a Rujanou, kudy se posádky snažily v noci ze středy na čtvrtek probít, se tak během noci značně navlnila.

Nejsilnější poryvy překračovaly kolem půlnoci často rychlost 30 uzlů. Silný vítr tak posádky donutil značně refovat plachty a čelit náročné noční plavbě ve vlnách. Líté boje o závěrečné umístění se rozhořely jak na čele závodu, tak i na jeho chvostu, kde několikahodinový náskok kapitána Markanta zlikvidovalo stání v bezvětří u jižního cípu Bornholmu, díky kterému se s ním do té doby beznadějně poslední posádka kapitána Kolína dostala do těsného kontaktu. Na čele pak mezi sebou na dohled bojovaly posádky kapitána Jakeše a Seitla. Zatímco kapitán Jakeš se rozhodl těsně kopírovat pobřeží Rujany, kapitán Seitl si vystoupal víc na otevřené moře, což mu později dovolilo zvolit nad Rujanou citelně rychlejší více odpadlý kurz. Tento krok ve finále rozhodl o tom, že kapitán Seitl získal pohodlný náskok, který si pak udržel až do cíle. Obhájil tak své loňské prvenství a s více jak hodinovým náskokem dokončil ve 4:45 ráno po téměř 69 hodinách plavby závod. Pro bronzovou příčku si pak dojela brzy ráno posádka kapitána Nedvědického, která letos vsadila na lehkou váhu, kdy celý závod absolvovala pouze ve čtyřech, včetně jedné dívky na palubě. Jeho první slova úlevy po přistání byla adresována na vrub jeho věčného rivala kapitána Altmana: „Ještě že letos nejel, to by na mě zbyla zase jen ta bramborová!“ O poslední dvě příčky se bude zřejmě bojovat mezi kapitány Markantem a Kolínem až do úplného konce vymezeného odpoledním cílovým limitem.

Průběh závodu najdete zde.

Fotografie z cíle zde

 

Na horu