Bríza a gradientový vítr
Zatím vždy jsme si vysvětlovali brízu vanoucí za podmínek nulového gradientového větru. Tedy jinak, je bezvětří, ohřeje se země a začne bríza. Jak to ale vypadá, pokud fouká vítr? Dojde ke vzniku brízy?
Bríza samozřejmě není omezena na bezvětří. Za určitých podmínek může vzniknout dokonce i tehdy, když gradientový vítr dosahuje rychlosti kolem 20 uzlů.
Většinou bychom očekávali, že bríza bude vát tehdy, vane-li gradientový vítr stejným směrem. To je velký omyl. Vše je naopak.
Již na počátku seriálu o bríze jsme si nakreslili schéma vzniku brízy. Buňka, která brízu tvoří, má kromě části přímo nad mořskou hladinou, ještě část vyšší, kde vane vítr opačný. Tentokompenzační proud vzduchu je pro vznik a sílu brízy zásadní. Podpoří-li ho gradientový vítr, bríza bude silnější.
Překvapivě je tedy denní bríza silnější, pokud gradientový vítr fouká od pevniny. Gradientový vítr pak fouká ve větší výšce, pohání kompenzační proud brízy a pod ním se vytvoří bríza vanoucí opačným směrem. V takovém případě může rychlost brízy přesáhnout až 25 uzlů.
Bude-li foukat gradientový vítr od moře, bríza se buď nevyvine vůbec, nebo bude jen velmi slabá.