A zase nic…
Včera ráno přišla zpráva, že trimaran Spindrift vyplouvá na start Jules Verne Trophy. Ve 2200 místo startu se Spindrift otáčí a míří zpět do Brestu. Co se stalo?
Před pěti lety koupil tým Spindrift Racing patřící Doně Bertarelli největší závodní trimaran všech dob Banque Populaire V. Loď určená k překonávání oceánských rekordů byla spuštěna na vodu v roce 2008. I když jde do dnešního dne o nejrychlejší offshore plachetnici, trimaran uplul 908 mil za 24 hodin a drží rekord přes Atlantik časem 3 dny, 15 hodin a 25 minut, nemá na růžích ustláno.
Nejprve se s ním snažil získat Jules Verne Trophy v barvách Banque Populaire Pascal Bidégorry. Příliš čekal na ideální počasí a nakonec byl z čela týmu odvolán. V týmu ho nahradil veterán Loick Peyron, který v roce 2011 vytvořil vynikající rekord 45 dnů a 13 hodin.
V roce 2013 změnila rekordní loď barvy a z trimaranu se stal Spindrift 2. Trimaran byl upraven, byl mu o 6 metrů zkrácen stěžeň na 41 metr a skipper Yann Guichard se s ním pokusil zvítězit v Route du Rhum. Největší jachta na startu dojela druhá.
V roce 2016 se Spindrift 2 pokusil poprvé získat Jules Verne Trophy pro Švýcarsko. Na palubě byla i majitelka trimaranu Dona Bertarelli, která se tak stala nejrychlejší ženou na trati kolem světa. Spindrift vystartoval 2 hodiny po trimaranu IDEC Sport. O 10 metrů kratší IDEC Sport měl na palubě 6 členů posádky (a zanedbatelný rozpočet proti Spindrift), na švýcarském trimaranu bylo 12 jachtařů. Ani jednomu z týmů se nepodařilo získat rekord. Rekordní pokusy ztroskotaly na jihu Atlantiku na zpáteční cestě. V cíli oba trimarany dělily jen 4 hodiny.
V loňském roce Spindrift na cestu kolem světa nevyplul. Své zřejmě hrála i nechuť přímo se poměřovat s menším trimaranem IDEC Sport. Francis Joyon, skipper IDEC Sport, si s podobnými věcmi hlavu nelámal. Vyplul, zajel fantasticky v Jižním oceánu a zlepšil rekord na 40 dnů, 23 hodiny a 30 minut.
To je čas, který musí nyní Spindrift překonat. Nebude to žádná sranda. K tomu nestačí jen rychlost, je třeba také pořádná porce štěstí. Aby byla šance dosáhnout podobného času, je nutné mít ideální podmínky od startu, až do cíle. Velkou roli přitom hraje počasí na jihu Atlantiku při plavbě na jih. Taková výše nad ostrovem Svaté Heleny může cestu zablokovat, nebo výrazně usnadnit. Poslední vývoj v předpovědi ukazoval spíše na to, že se dveře k rekordu zavírají. Proto Yann Guichard včera večer zavelel k návratu. Zatím se zdá, že by se další meteorologické okno mohlo otevřít za 3 dny.
Ještě jedna poznámka k rekordu. IDEC Sport vyrazil na cestu za rekordem v listopadu. Stejně tak učinil i nynější držitel sólového rekordu Francois Gabart na trimaranu Macif. Oba tyto pokusy vedla cesta v Jižním oceánu daleko na jihu. V podstatě na dohled od ledovce, který v zimě pokrývá moře kolem Antarktidy. Čím blíže k Antarktidě plujete, tím je trasa kratší.
Oba trimarany pluly v těchto místech na začátku prosince, kdy začíná na jihu léto. Moře je sice v té době zamrzlé dále na sever, ale ledový příkrov se zatím nerozpadá a po moři neplave tolik ledovců, které jsou pro rekordní plavby smrtelně nebezpečné. Spindrift vypluje nejdříve v polovině ledna, kdy je v Antarktidě léto na vrcholu. Mořem popluje mnohem více ledovců. Trasa bude muset vést dále na severu, jinak trimaran popluje velmi nebezpečnými vodami. A cesta severně je delší...